rodu Hradeckého, r. 1449. 21
jimžto oběma TM' porozuměje, rač bez meskanie se k tomu priciniti a Mrzikowi
o to psati, at nedopustie spolupomocnika naseho utiskati a kiiwdu jemu éiniti; a take
jestliže TM“ má jaké róenie Mrzikowo, račiž jej z toho napomenüti, tak jakoż
z psanie jeho porozumies. Také prosím, rač mi tyto listy zase poslati. Takéť byl
Mrzák w pondělí nynie minulý se panem Jiříkem u Hory na sněmu. Dat. Hra-
decz, fer. VI ante dominicam Invocavit, anno oc. XLIX°, Oldrich z Hradce.
37.
Jan Kolda z Žampachu a z Náchoda prosí Oldřicha ze Hradce a jednotníků jeho o
pomoc proti jednotě Poděbradské. i
Na Náchodě, 1449, 10 Mart. (Orig.)
Urozenému pánu Oldrichowi z Hradce, piieteli mému zwláště milému.
Službu swü wzkazuji TM', urozenj pane a přieteli mně zwláště milý! Jakož
mi píšeš, kteraktbych psal knězi Bedřichowi, a žádaje , abyšte mne neopůštěli:
netoliko knězi Bedřichowi, pane, ale i toběť sem psal, lečťby tebe list mój nedošel.
Dále pane píšeš, że mne opustiti nechcete, a že ste o to i Mrzáka obeslali, aby
mne od wás netiskl: i weziż pane, list ten, kteryżs Mrzákowi poslal, a mně přiepis
listu toho, a cožť Mrzák na to odpisuje, tent sem otewřel, a TM" wérim, ze mi
w tom za zlé mieti nebudeš; nebť sem to pro to učinil, aťbych se wédél čím rich-
towati, nebt by mi, pane, bylo poselstwie waseho dlüho éekati, a to proto, zet
již Mrzák na poli leži a táhne na mě. A cozt tu, pane, Mrzák o mné wypisuje,
křiwěť a klamawě píše. Nebt pise, bycht ja jim kraj hubil swéwolně; tohoť pane
nenie, nebt já na kraj nesahám, než toliko na p. Jiříka a na služebníky jeho, kte-
řížť jsů nepřietelé waši i moji tudieZ odpowédni. Protoz pane Mrzákowi toho ne-
wéf, nebt pane Mrzák jde swü zpurnosti, a chce sobě slowa dobyti a mé swé-
wolné od wás utisknüti, jakožto z jeho psanie pane muozes rozumeéti; a ját bez wás
nic učiniti nechci. | Protož pane to wéda, zet sem já pro wás zašel, a moha u po-
koji byti, wěřímť, že tomu Mrzákowi w tom oblehčowati nebudete; než máte-li se
k čemu přiíčiniti, neopůštějtež mne bez meskánie lidmi. Neb wězte, žeť oni wám
psanie pěkného dosti dadie, a na mněť se smýkati budú. Také pane raè wódźti,
że sem se s Soflem spolu zapsal, zet nám pomáhati má, a hradu Walsteinu tohot
mi jest stúpil. Protoz pane to wéda, žeť já myslím prawč a wčrnč o -pomoc twú,
pomysliž na to, aby mne také neopůštěl; neb sobě pane daleko přisedíme, a pro-
toť já neučiním, než jako dobrý člowěk. Neb i toto také pane rač wěděti, žeť
kraj Chrudimský na poli lezi, Kostka s jinými, p. Jiříkowi ku pomoci. A melt
sem od nich poselstwie osobnie i listnie skrze služebníky páně Žampachowy, abych
s těmi kraji příměřie měl: a ja sem jim chtěl ku příměří swoliti tiem obyčejem,
aby p. Jiříkowi ku pomoci nebyli. I nerozumiemť, by to učiniti chtěli, než swé-
