162 B. VII. Akta mezi králem Jiřím
se w tom času komu neb kterým bezelsti která škoda stala, jehož buoh ostřez :
tehdy toho mají mocní oprawce býti oswiecené knieže kněz Viktorin knieže Minster-
berské sc., a urozený pán p. Zdeněk ze Sternberka ос. oba jednosworné co wy-
řknů. Pakliby kterého z těch oprawci pán buoh neuchowal w té mieře, jehož
milý pán buoh zachowaj: tehdy najjasn. Cesky král bude mieti moc, jiného na
miesto toho umrlého postawiti, a druhá strana tóż. Pakliby se oč dělili a nemohli
se oč srownati: tehdy toho swrchni rozdielce my swrchupsani poslowć býti máme.
A po wyřčení prwnich dwu rozdielci a nebo nas poslednójsich, jakoż se swrchu
jmenuje, podlé toho wyřčení strana straně to mi a powinna bude oprawiti we
čtyřech neděléch pořád zbóhlych. Maji takć w tom času wšecky šacunky piestati.
Také wézüowé wiickni s obü stranü aby rok méli, rytiersti na cest a na wieru,
a městští a neb sedlští na rukojmé na podobny základ; a tak kazdy podlé zacho-
wánie swého. Nemají také w tom času žádní holdowé bráni býti, ale wsecky wéci
holdownie mají w dobrém stání býti zachowány, wyměňujíc holdy, kterýchž roky
již sů přešly. Item hanënie wseckna aby přestala konečně. Item silnice i wsecky
cesty aby swobodny byly, a byliliby kteří na kterych lüpeziech zjimáni a w tom
ujištění byli podlé řádu, o ty žádná strana nestuoj, ale aby dání byli w ruce a
moc téch oprawci, to jest knězi Viktorinowi a p. Zdeňkowi. Item aby ode dne
dánie listu tohoto žádné osazenie nowých hradów a posádek s obů stranů z nowa
nebylo osazowáno.
A my Zdeněk ze Šternberka, najwyššie purkrabie Pražský, Jan a Oldřich
bratřie z Hasenburka a z Kosti, Bohuslaw z Swamberka, Wilém z llburka, Henrich
starší. z Plawna, Jaroslaw ze Šternberka, Děpolt z Risenberka, Hanuš z Kolowrat,
Jindřich ze Hradce, Jan ze Šternberka, Štefan z Lichtenburka , Burian z Gutsteina,
Linhart z Gutšteina a Dobrohost z Ronsperka wyznáwáme tiemto listem wuobec
předewšemi lidmi, ze sme slíbili a mocí tohoto listu slibujem swú dobrú wčrú,
sami za se i za naše wšecky jmenowané zejména i nejmenowané přátely, zápisníky
i pomocníky, služebníky a poddané lidi, duchownie i swétské, to swrchupsané
piimifie od mnohomocnych a urozenych pánów raddy najjasn. kniezete a pána p.
Kazimíra krále Polského oc. ji jmenowaného, pána našeho milostiwého, zapsané a
uložené, wěrně ctně a prawě křesťansky zdržeti, a w skutku bez wšelikeraké lsti
zachowati, a žádným wymyšleným obyóejem toho neprerusiti. Pakliby se co w tom
bezelsti stalo, jehož bože ostřez, to naprawiti též slibujem jakož se swrchu wypisuje.
A tomu na swědomie my Stanislaw z Ostroroha wéwoda Kališský, a Jakub
z Dubna kralowstwie Polskóho podskrbie a starosta Krakowsky, obecni radda a
spoluposlowé najjasn. knieżete a pana, p. Kazimira króle Polského oc. swé sme
wlastnie peceti kazali priwesiti k tomuto listu. A my swrchupsaní Zdeněk ze Štern-
berka najwyšší purkrabie Pražský, Jan a Oldřich bratříe z Hasenburka a z Kosti,
