a Jednotau panskau w Čechách, r. 1467. 151
Najprwé, že ten z Sternberka a ten z Hasenburka, oba nám sé zprotjiwila
odpowědi našie, kterů sme pánu wašemu a bratru našemu milému učinili, on ne-;
hanějí, alebrž že úmysl jich bylby k tomu swoliti, a na králi Polském radějšíe
přestati , než na kterém jiném člowěku, buďto na Ciesafi neb na kom na jiném:
ale że bez wuole swych piátel, pomocnikuow a zápisnikuow oni moci té nemaji,
odpowédi koneénie na to dati, A Ze wédüce o piijezdu ważem, s piately swymi
obeslali sü sé a do Jihlawi sé sjeli, i na tom koneéné zuostali, aby přímiřé do
Sw. Wojtécha učinili, ač je to potkati moci bude; wsak tak prímiré prawé uéinice,
wiecka pole a wojska aby i hned stahla. Oni také i hned na den S. Ondieje se
sjeti chtie w Brehu, a tu jednati a swé prately k tomu wésti, aby též od nich
králi Polskému to mocně w ruce dáno bylo, jakož sč jest od nas stalo; a tak ze
moci wiece nemají nynie co pfifeci, a prosiece was, abyšte tiem obydejem přímiřé
učinili; a že ste na nich nic wiece na ten čas dosáhnůti nemohli sc. Jakoż pak
waše slowa slušné položená širšie byla jsu, wšak w tom rozumu.
Wy pak jakozto mudii poslowé, a jako ti, ježto w těch wěcech bezelstně
pracujete, chtiece rádi takowü skodnü wéc pretrhnüti, nás ste prosili, abychom
k takowé žádosti jich swolili, a od zámku Konopiště abychom odtrhnúti kázali,
pro mnohý užitek králowstwie tohoto; a Ze wy k takowému jich sjezdu sami sjeti
chcete, a tak k tomu mluwiti a jednati, aby to wsecko zástie slusné zjednáno
mohlo býti. Také že i hned poslati chcete do Polsky k knézi arcibiskupowi a
jiným pánóm Polským, aby oni s wámi spolu té sě w&ci obwäzali na miestě pána
swého, aby naše podánie při králi jich zuostalo, a my abychom k témuž roku také
raddy naše seslali; jakož pak žádost waše i prosba Sirsie jest byla w tom rozumu.
K takowé pak odpowédi jich i k žádosti wašie my takto prawime, że se
nam zdá žádost jich welmi neslušná, nám nikoli naplniti nemožná. Nebo proti
našemu rownému a sprawedliwému a konečnému podání odpowěd učinili sů welmi
nerownü, nám škodnú a sobě zištnů a owšem welmi nekonečnú. Ježto my pak
na takowy nekonec, neřku od zámku jako již dobytého odtrhnůti, aby čehož sú
moci retowati nemohli, již slowy barewnymi a nekonečnými swé wuole dosáhli:
protož i přímiří, i wšech tadinkuow nekonečných jest úmysl nàás sé wystiieci a
nikoli w ně newcházeti.
Wsak jakżkoliwek ta wěc jest, wasie pilnosti a práce litujice aniż chtiece
radi wás oslyšeti, nébrž pokudžby nám to možné bylo wuoli wasi radi naplniti
chtiece, a aëkoli prwé k konci dosti sme učinili podánie, né i wiece než sě jest
na nás žádalo, wše bratru našemu ke cti, k wuoli, k radě i k žádosti, a wám
zlym poslóm byti nedadüce, a najwiece aby widy nase rownost sprawedliwa swét-
lejáie sé wám okazala, tak aby ta jich plana wymluwa owsem poznina byla, ani
nemožnost sjezdu jich, na kterémž oni prawie sè wsecko též učiniti jako i my,
