146 B. VII. Akta mezi králem Jiřím
mého i twého, tak jasné krwe kniežecie i wždy ctného krále , takowć poslużen-
stwie, kteréž ty wedeš, toho papeže, by tak slawný král skrze jeho rozwazky ne
mocné ale falešné dosti nečinil, a taký proléwač krwe lidské měl býti: a jsů řečí
ty od tebe wymyslené lz, by J. Jasnost kralowska kterym slibóm swym a přísahám
dosti nečinil. Aniż ten člowěk jest, by to smél rieci a dowoditi w prawdé: pakli
ty kterého wieś, powóz jej nam, uslysit odpowéd miestnü ode mne i od jiných ;
a sám uptaje se lépe, potom prawdu pis o pániech swych. Ne protot pisi, chté
se s tebů swářiti a w nelibost wjíti: ale proto, aby se poznal, cos, žes kněz z řádu
pánuow Boskowských, a duostojenstwim a zbožím welikým od JM“ jsi obdařen; i
želejie mi jest toho skutka do tebe, žes mi w přiezní, wiec než od jiného; a na
Gems pfi zawésil, aby to seznal, že na lži mylné a na posměchu lidském a na
falešných, křiwých trostech. Protoz se nehnčwaj, žeť chwáliti nemohu twého
bláznowstwie, kteréž wedeš k urozenie swému : ochraňuje, omlůwaje i cté lidi zlé
i s nimi kwase. Ktož sč s smolú obierá, rád se zčerní, i jí zmaže, až potom i
smrdí. Waruj se té smoly a smradu, a smyj za času, ač muožeš. Neb wšecka
twá wymyšlená schytralá omluwa nespomuoż. Aniž toho ohně w luonč wašem
schowati muožete, který ste zažhli, by wás nespálil a na jew okázán nebyl; aniž
barwa waše tak misterná jest, by to zmazala, co ste zašpinili; co ste na ložiech
šeptali, w uliciech wolaji.
Psals na konci, ač mi bez písma píšeš, že darmo swého nedáš. I nediwim
se, že mi z písma nepíšeš, nebo podlé písma nečiníš, ani žiw jsi. Protoż rozumiem
że se jím stydíš, a o něm nerád slyšíš. Bez zákona žiwi jste, bez zákona zhynete.
A newiem, jakby mi z písma psal, leč formu máš, že listy na formu tepes. À
což já se panem Dobesem w těch mierách s towaryšem swym počínati budu, že
ty za tiem bohu slúžiti chceš. Ufam bohu, shledamli se s nim kde, Ze s nim též
potinati budu, že s ním též jednati budu, jako u Packowa s lidmi biskupa Niského;'
a žeť pán wšemohůcí týž diw ukáže pro waši křiwdu, jako jest tu ukázal. A wer
mi kněze biskupe, žeť na to hotowých chowati nemiením , bych waše platiti a u
wás kupowati chtěl; a ufám bohu, že twým a o twém bez kupowanie Ziw budu
za dlúhé časy. A nebudeli mi se zdati zaZiwno z rosola, ale udélam s kořením,
det wam bohda peprno byti musi. A na konci píšeš kněze biskupe, ktoż J. Mil.
král. k té wálce radil, odpusť mu buoh, Ze ty 14 krwi winen nejsi, Zdá mi se,
žes se zle umyl s Pilátem spolu, a žeť sů se skrze to ruce osypaly, žeť příškwrna
zuostala, anebs zle ubruscem setiel. Jät za to pána boha prosím, aby těm wšem
čert hlawu strhl, kteri jsü kriwi pfiseżnici a kriwi slibce nad piny swymi, aby
dobří a wórni zuostanic, w pokoji prebywati mohli. Dán w Přerowě, w sobotu
po S. Prokopě.
