rodu Hradeckého, r. 1448. 15
ruzenie syna bozieho tisicieho &tyisteho čtyřidcátého osmého, w pondèli den swa-
tých Šimona a Judy, apoštolów božích.
24.
Oldiich ze Hradce Oldiichowi z Rosenberka wystrahu dawa, Ze pani jednoty Podě-
bradské do pole proti nim se chystaji.
Na Hradci, 1448, 18 Nov. (Orig.)
Urozenému pánu, panu Oldřichowi z Rosenberka, přieteli mému milému.
Službu swú wzkazuji, urozený pane a přieteli milý! A wédétit TM“ dáwám,
žeť mám jisté poselstwie od Janka z Hrádku, žeby konečně chtěli nám do kraje
nepřietelé nasi wpadnüti, a nebo Mitrowice obehnat. ] prosimt TM", pane a ptie-
teli mily ! aby ráóil prikázati ürednikóm swym, at kázi lidem hotowu byti, abychom
sobě hanby a škody w kraji učiniti nedopustili. Pakliby Mitrowice obehnati chtèli,
wěřím TM", 2e mi ráéís raden a pomocen byti, jako2to pitietel zwlásté muoj do-
bry. Odpowedi od TM" zadam. Dat. Hradecz, fer, II^ ante Elisabeth, anno oc. XLVIII".
Oldřich z Hradce.
25.
Oldřicha ze Hradce manifest proti jednoté Podébradské, Oldrichowi z Rosenberka
poslaný.
Na Hradci, 1448, 22 Nov. (Orig)
Urozenému pánu, panu Oldrichowi z Rosenberka, prieteli mému milému.
Službu swü wzkazuji, urozeny pane a prieteli mily! A 2alujit na pana Jirika
z Poděbrad, kterak mi jest newórne a úkladně jal otce mého, nemaje winy žádné
k němu, a jej wżdy w swém wězení drží, a nikdy se jemu neohradiw, an рёёе
žádné naň neměl jest. Take slysim , zeby lidem dobrým na mě oznamowal, že-
bych já počal wálku s Karlštýna. Milý pane a prieteli, rač tomu newěřití ; nebt
nenie toho, kriwdut mluwi. Nebt sem já mnoho dobrým lidem oswědčowal to, že
s Karlštýna žádnému piekazeti ani Skoditi dopustiti nemienim, ani s jiných zám-
kuow mých. A w tom pan Zdeněk, neměw na tom dosti, že jest upadl w úřad
otci mému swéwolně bez winy a bez práwa, nikdy se jemu neohradiw, an péče
žádné naň neměl, potom také učinil jest ten počátek, že mi jest odpowěděl i s slu-
żebniky swymi, a bral mi i mym slużebnikóm. A potom hned pan Jiřík s městy
Prazskÿmi a s Zdeńkem Kostki také mi jest odpowedel. A tak cheliby me swé-
wolne bez winy utisknüti proti rádu, obyëeji a prawu zemó tóto. Protož pane a
přieteli milý! wěřímť já tobě, žeť takowého nefádného bezprawie a útisku, kterýž
se nám stal i podnes děje, líto bude. A prosím tebe, úplně w tom doufaje, že
mně proti takowým sobě wolným nepokojníkóm, ježto nám swéwolně nepokoj a
