a jednotau panskau w Čechách, r. 1465. 113
chowáno bylo w budůcích časech; a o tu wéc wiichni pàni a rytirstwo JM" prosili
ty chwile pana zprawci, aby to tak opatril wedle JM“K rozkázaní a wedle potřeb-
nosti a našich swobod. Potom když sme krále Jiřího JM' ха pána wzali, tehdy
dwakrát na nás žádal, abychom JKM“ dali po puol úroku, kteréž sme dali přes
wýše psané zpuosoby a wéci a pies swa prawa i swobody, neb jest krilowska
žádost na poly rozkázani; a tak bychom skrze ty wéci swych swobod nezachowali,
a nikdy z dáwání pomoci a wojen newysli, ani nasi chudi lidé. Také JKM“ proti
nasim swobodäm odümrtni swrchky bete, jakoZto listy na peníze, zlato, stříbro,
penize, koně, nábytky a jiné wěci, nemaje JKJ* k jinému práwa nez k dédinàm.
A když JKM' o které weliké a znamenité wěci zemské w radě nás má, brání: nám
JKM: potazu, ježto králowé Čeští JM" předci našim predkuom nikdá toho nehájili,
pro obecné dobré potazy bráti; a o kteréžkoliwěk wěci zemské k JKM" se mluwi,
nic jiného w tom nenajdem než nelibost a tajný hnéw od JKM“. Ale my jsúc tím
milému pánu bohu powinni, wšem pánuom a rytířstwu, sami sobě i wsi obci dlużni,
takowych a znamenité welikych swobod nepuüstéti a o né s JKM" mluwiti, aby nàm
i wii zemi opraweny byly, abychom w tychż swobodach ostali, jakoZ sme w nich
wysoce wyswobozeni od Římských císařuow a králuo Českých, JchM“ pánuow našich
milostiwých, a těž jich pożiwali, jakož sů jich nasi piedci poziwali, téz hledic
obecného dobrého zemského, jakož sů předci naši hleděli, neb takowych wojen,
kteréž JKM* činí, nejsme JM" powinni pomábati wedlé práw a swého wyswobození,
i jiné mnohé wéci, kteréž se tuto newypisují, ježto se nám dějí proti práwuom,
řáduom a swobodám zemským.
Jestli pak žeby pro takowé zemské wěci a znamenité potřeby co protiwného
a zlého nás neb koho z nás aneb z našich potkalo, neb pro jiné kterékoli wěci,
bože rač ostiieci: tehdy sme sobě winni a dlužní wedle sebe státi, do swého naj-
wótsiho přemožení, a sobě pomáhati; slibujíc pod najwyšším zakladem cti a wiry
ztracení, a jestližeby milý buoh na které aneb na kterého dopustil wézeni, nebo o
hrdlo pripraweni: tehdy my wsickni slibujem a každý zwlast pod najwyšším zá-
kladem wýš psaným cli a wiry, tomu a tém nepřítelem se učiniti a býti skutečně
kazdy wedle swého mozeni, konečně w témž dni, a jakýmižkoli nesnázemi a záhu-
bami wálku wedüc a téch nikterakzZ zádnym wymyslenym obyéejem neopustejic,
ažby jemu s boží pomocí z toho wčzení wen pomohli, a jej tak swobodna a prázdna
učinili jako prwé; a neuchowalliby mily pan buoh, žeby kterého muže o hrdlo při-
prawili, tehdy jini wsickni 1 každý zwlášté w témdni swrchupsaném maji se nepřá-
tely jich uèiniti, a jakÿmiZ najwëtsimi zähubami toho mstiti wselikterak a najméñ
do roka žádný žádného stání nečiniti; a doniž tento zápis trwá, žádný jeden bez
druhého žádného stání ani příměří nečiniti, ani žádných wýmluw, ani omluw proti
tomu nemieniti žádným wymyšleným obyčejem. Nez w téch wécech sobé wérné a
