a jednotau panskau w Cechdch, r, 1465. 109
Najprw. Wëdomä wèëc jest, Ze koruna tato zawázána jest byla, krále od-
jinad nebrati, nežli z knieżetstwie Rakuskćho ; pri kterémzto zawäzani mnohych
panuow peceti byly su piiwóseny. A my s pomocí boží tu sme swobodu zjednali
koruné, Ze knieZata Raküská to sü práwo propustili a jeho sé odiekli nikdy wěčně
sé na to netähnüti ani naïiekati; a Ciesaf jakoÿto knieze Rakůské též jest učinil,
a jakož Ciesaï Římský toho jest majestátem swým potwrdil, tak že jste již wyswo-
bozeni, že kdyžby krále nebylo, a o koho by ste sé swolili, ten mà królem byti ;
ježto ste toho prwé neméli.
Druhe, že Ciesař chtěl hajtmany saditi do zemí našich k koruně přisluše-
jících, ačkoli práwa jest k tomu neměl wedle oswobozenie koruny, ale také nebyl
jest zawázán aby toho činiti neměl: ale již tak sme zjednali, že Ciesař sám sě i
swé budücie Ciesare a krále Římské k wěčnosti zawazuje, žádných hajtmanuow
saditi, ani kterych wóci fiediti w zemiech k koruně Ceské ptislusejiciech.
Tr'eti: Jakoż kralowć Čeští a koruna byli si k tomu zawizani, kdyby kril
Římský k korunowśni na ciesaïstwie táhl, aby jemu bylo posláno tři sta oděn-
cuow neb tři sta hřiwen střícbra: tak sme zjednali, že jest prawú toho polowici
doluow spuštěno k wěčnosti; tak že nejsme zawázání my ani koruna wiece poslati
než puol druhého sta odčneuow, neb puol druhého sta hřiwen střiebra dati.
Čtwrte: Králowé Cesti byli k tomu zawézäni, kdezbykoli aneb kam?koli
Ciesai dwuor položil, že st musili tam jeti; ježto jest to bez wšelikých škod a
nákladuow nemohlo býti: ale my takto sme zjednali, Ze my ani budüci kräli Cest
nebudü zawázáni ke dworu jinam jezditi, nez do dwü mést toliko, do Normberka
a do Pamberka, kteréz k králowstwie Českému blízko příležie.
Pdte toto sme k dobrému a poctiwému této koruně piiwedli, jestližeby
ciesaf nynéjii bez dédicuow muZského pohlawi umiel, że knieżetstwie Raküské na
korunu Ceskü má pripadnüti. Pakliby sé přihodilo, žeby kto práwem sprawedlnost
k témuX knizetstwi okázal, proto nemá knížetstwie Rakúské od koruny České
puštčno býti, jediné lečby prwé sto tisíc zlatých uherských králi Českému a korunč
bylo dáno a položeno tu, kdežbykoli králem Českým bylo ukázáno. A na tyto
wšecky kusy mámy listy s zlatú bullú a majestáty ciesařskými zapečetěné a utwr-
zené, a ty jsů položeny na Karlštejně.
Nuž pohleďtež na to wšickni, žeť sme bohdá nic swobod neujali, ale że
sme jich pričinili wiece nežli kdy koruna Česká jich měla od Ciesaře Karla až do
této chwile. ProtoZ jest nas nebylo potřebie tak stranné dotykati: nebt smy tak
učinili a jednali wždycky, cozby bylo k dobrému a poctiwému králowstwie toho a
koruny; a ještě činiti a jednati budem, buď komu libo nebo žel, s pomocí boží oc.
