redu Hradeckého, r. 1448. 13
učiniti , než jej tak w2dy stawéti k našie weliké hanbě a k utisku: pane, rač wč-
děti, žeť bych musil na tě wšem dobrým lidem žalowati i rozpisowati pánóm i
kniežatóm okolním, kterak mně a otci mému neprawost činíš, a jej u wézeni mái,
a nikdy se jemu neohradiw, an na tě ižádné péče neměl. Jehožť wždy wěřím,.
pane, ze se toho neráéis dopustiti, a mü sluzbu zachowas; nebt sme toho proti
tobě nikdy neprowinili. A tohot prosím odpowédi. Oldrich z Hradce.
22.
Jiří z Poděbrad odpowidá na předešlé psaní.
B. m. 1448, 23 Sept. (Kopte.)
Službu swü wzkazuji, urozený pane a bratře! Jakož mi opět píšeš o pro-
pusteni otce swćho , dotykaje, kterakbych já tobě psal, żebych jej chtël postawiti
na sněmu pied pany, a o některé wěci k němu mluwiti: když lépe ohledáš: mój
list, kteryzt sem prwé psal o tom, jehož sem sobě přiepis ostawil , shledás, żet
w nem tech slow nenie, bych já jej chtěl stawěti před pány, nebo co k němu
inluwiti Než psalť sem dosti přátelsky, by tomu rozuměti chtěl, proti tomu, kte-
vak jest otec twuoj netoliko proti mně, ale tak mnoho i jiným pánóm a přátelóm
jednoty našie učinil, jako2to neprietel ühlawni, jednaje s Pražany wšeckno zlé proti
hrdlóm našim, netoliko řečí ale i skutkem, jakož se jest to očitě okázalo. | Dotý-
češ také w témž listu, žebych se proti otci twému neohradil, a žeby na mě péče
neměl. Zjewnät jest wèc, že já i jiní páni a přátelé s jinými dobrými lidmi, wy-
střiehli sme se proti Pražanóm i jich pomocníkóm řádně, a pan Menhart byl jest
we wšech wěcech proti nám jich pomocník, a nalezen jest mezi našimi neptâtely,
s příčinami již psanymi. Kněmuž se dobrá wuole okázala i ještě se okazuje, wiec
nežbych já s jinými pány a přátely byl powinen, ježtoť by tobě to mělo wděk
býti, ač jsi na otce swého laskaw. A móžeš rozuměti po prwniem mém psaní, že
to netoliko mne, ale tak mnoho jiných pánów a přátel jednoty našie dotýče se,
kteřížto sů hrdla swá tak dobře wážili, jakožto já, jimžto se zdálo pro příčiny
hodné, jakožť sem prwé psal, aby dochowán byl do sněmu obecnieho w Praze
budücieho. Protoż zdślit se, żebych ja s jinymi pany a prately w tom tobe winen
byl, budiž na sněmu obecniem w Praze, kterýž o sw. Šimoniši a Judě býti má,
před pány i jinými dobrými lidmi. Tu budemli my w wině shledání proti tobě,
proč bychom neoprawili? před nimižto wiecebychom se styděli nežli jinde. Paklit
winni nebudem, ale naučen budeš, což nám kiiwdy činiš, aby toho potom jiným
necinil. Také dotýčeš, že o mně rozpisowati chceš kniežatóm i pánóm: čímž wiece
o tom budeš rozpisowati neb mluwiti, i wètsi kriwdu mné a pánóm i prátelóm
jednoty nasie ¢initi budeš, přes toto naże rownć podawanie, i takć se wiece sty-
