101 B. VII. Akta mezi králem Jiřím
7. Také o wojny: že W. král. M' několikrát ustanowě se s malým počtem,
i hned obeslali ste pany a rytieistwo, piikazujice, aby hotowi byli a tahli. A to
jest welmi proti swobodám zemskym, ano se w jinych zemiech tak manuom neděje.
Neb раю! jich, chtóji-li jaki wojnu zdwihnüti, to uéinie s radü jich; a kteriz podle
nich táhnü, plnů potřebu jim i koňóm dáwají a za škody stojie. I za to také
W. král. M“ prosime, abyste w tom nás i wšie země neobtézowali, ani nežádali,
neb se toho wiece pro škodu potomní a zlehčení swobod dopustiti nemienime. Ale
coż a pokudź WM" z práwa máme učiniti, ačby toho kdy potřebie bylo, we wšem
se chceme slušně a práwě jmieti.
8. W statutích zemských takto stojí: Také ustanowujem panskü raddu, aby
wšecka zbožie, dědiny swobodné, manské nebo městské sprawedliwě odumřené, na
krále českého měly připadnůti; a ty on má dáti a rozdäwati, komuz se jemu
libi oc. № prawich stoji »wsecka zbożie«, a »dědiny« nad to zwláště jmenuje:
tehdy jiná zbožie nemuož dáti, také odůmrti, jakož se berů do komory W. král. M“,
jakožto listy na penieze, hotowé penieze, klénoty, koně, šaty i jiné swrchky; ježto
podlé starodáwných práw na WM“ nespadají , než toliko dědiny.
9. Też také že po lehkých lecjakýchs registrách swobodní w manstwie se
uwodie: i za to wše prosíme W. král. M“, aby se toho wiece nedálo.
10. Také že listy, swobody, obdarowánie zemská, i koruna i klénoti zemští,
wždycky za předków WM" to jest bylo w moci panské. A kterémuž pánu to
swěřeno a poručeno bylo, ten prisáhl wérné a práwé s tiem uéiniti pánuom i
rytierstwu i wší zemi České: a za též ještě W. král. M“ prosíme.
11. O minci, jakožto W. král. M“ džiewe sám řiekal, že w té zemi nemuoz
wiece škody býti, než kdež nedobrá a lehká mince jest: a to se zde nynie děje,
neb w nižádných okolních zemiech brati ji nechtie. A tak zlati proto welmi wysoce
wzesli, a tudiez wsecky wéci prilii drahy, k skodź wsi zemi, paném i rytieistwu,
jakoby polowici dóchodów swych ztratili; neb coz prwé kúpili za groš, to již za
dwa. T za to prosíme W. král. M^, aby naprawena byla podlé wysazenie i ustano-
wenie starodáwniho predków W. król. M*.
12. Aékoli nechtélibychom W. král. M“ w ničemž zamútiti, jako pána swého
milostiwého: ale k swédomi to sobé berüce, že jsme toho powinni WM“ i sami
sobě i wšem jiným pánóm, rytieřstwu i wší obci, i pro potomní waše, WM“ prawdu
powědieti, a o řády, práwa a swobody zemské státi, že to ráčíte powolně, milo-
stiwě, bez horliwosti, jakożto král můdrý, milostiwý, sprawedliwý před se wzieti
a to oprawiti: neb se to děje pro waši čest a dobré i wšie koruny. I račte
milostiw& se rozpomenüti, netoliko nynie sami na se, ale i na potomnie wéci. Neb
coż nynie dobrého koruně učinite, tot se bude hoditi na potomnie éasy wii koruné,
a prosbu weliků za se WM' bude jmieti a prichylnost od lidi. A též také zase což
