a jednotau panskau w Čechách, r. 1465. 103
WM" čest i wše dobré jakožto pána swého milostiwého, i tudiZ také obecné dobre,
a powinni jsüc na to myslii a o to pečowati: ale widime, że w tom neprospie-
wáme. Neboť WKM' obecně cožkoli před se wezmete, o to se s pány prwé nera-
díte, jakožto tak předci waši činili; a s několika osobami se uradiece, ježto na
nich zemská wěc i swobody pánuow a zeman nezáležie, teprw na pány wznesete,
a chtiece tak jmieti. A jestli že se proti tomu kdo piimluwi, od WM* nechut
má, a od některých okficen bywa. Pakliby podle dáwnieho obyčeje páni se chtěli
rozmysliti a potaz wzieti, k tomu nebywaji dopusténi. A ti zwláště, ktož WM"
radie, to wżdy tak wedi, aby po jich wuoli bylo, a fiekaji: »nechceteli, ale musite.«
Ježto sů to předci jich předkuom nasim fiekati nesmëli, za drewnich kraluow a
predkuow WM“.
2. Ze sme zpraweni, ze WKM" radili, abyšte tu rotu Bratří přijali na
Wratislawské. То bude k záhubě zemí a kniežat; a pustiece je do země, potom
byste rádi je z zemé wen wywedli, byste mohli. А skrze to mohlaby welikä
ruoznice piijiti, a snad i dotčeno některých zemí neb kniežat.
8. Také žeby WM' o to státi ráčil, aby jeden z synôw Wasich byl wolen
za krále. 1 mame WM' za krile, a k WM* widy se mame a mienime mieti jako
ku panu swemu podlé swobod swych; a buoh wie, co jesté pàn buoh WM* dà;
pakli co pán buoh dopustilbb na WM', čehož buoh zachowaj, w tom bychme se
slušné mčli. Ale nynie dwu panów nemienime jmieti.
4. Také mistr Rokycana s swými některými kněžími na nás i na naše wżdy
wolaji smyślenymi a neduowodnými wěcmi, bůříce, hanějíce a poštiwajíce; řkůce:
Ó že nenie, kto toho pomstie! Jakoby nás wždy chtěli w hromadu spolu swaditi,
b. Dále také milostiwy králi! W. král. M“ páni prosie i my take, doufajice
jako pánu swému milostiwému, že se ráčíte milostiwě rozpomenůti, a podlé řčenie
a přísahy waší, pánuow i rytieřstwa i wšie obce králowstwie českého při našich
práwech, řádech i obyčejích a swobodách zachowati, jakož sů předci WM“ předky
naše drzeli a. zachowáwali.
6. A zwláště o tu pomoc úroka žádáme: jakož za slawné paméti krále
Ladislawa předka W. král. M“ pána našeho milostiwého, bylo swoleno k úroku, pro
pilnú zemskú potčebu, aby tiem králowstwie bylo wyplaceno, a i hned tehdáž od
JM“ wii zemi piiččeno, a WM“ od JM“ to bylo poručeno, aby to i dskami i listem
pod JM“ majestátem bylo upewnčno a zapsáno, aby wiece w potomní čas od JM"
i od potomních králów toho na zemi nikdy nebylo žádáno. A tak přes to přesewše
potom za WM" dwakrát jest žádáno, s obtiežením welikým zemským i wšie chudiny.
I prosíme W. král. M“, abychom ještě w tom my i wšecka země byli opatieni, aby
wiece toho žádáno nebylo, a ta registra byla spálena. Nebo k tomu wiece swoliti
nemieníme ani powinni jsme, k škodě potomnie proti swobodám našim zemským.
