s Budéjowskÿmi, r. 1419, 1483. 97
4T.
Wok z Rosenberka žádá Budějowských, aby se Simanowi z Netolic, ktery£ za jich
lidi Kocowskému slíbil, náhrada učinila.
W Krumlowe, 16 Sept. 1482.
Můdrým a opatrnym purkmistru a raddć mesta Budśżjowickćho , sûüsedôm
milym.
Službu swü wzkazuji, miudfi a opatrni susedć mili! Wznesl na m Simon
mistr Netolický, kterak jest slíbil za waże lidi z Roznowa Kocowskému ; a on jest
wam o to nékolikrát Zalowal, a nemuoz.se jemu stati sprawedliwć. I žádám, abyste
jemu sprawedliwć od lidi wasich učinili; pakli by se toho nestalo, já bych mu
práwa nemohl häjiti k stawowänie. Ex Krumlow f. II in die Ludmilae, anno do-
mini oc. LXXXII*, Wok z Rosenberka oc.
48.
Jan syn nebožtíka Mikuláše Juristy, odkazuje truhlici , kteráž w Budójowicich na
rathauze položena jest, i se wším statkem w ní, Wáclawowi Alderowi z Lazska.
W Praze, 1 Sept. 1483.
We jméno božie amen. Já Jan syn nebožce Mikuláše Juristy z Budéjowic,
w Starém městě Pražském obywajici, wyznáwám tiemto listem obecně přede wšemis
kdež čten nebo čtúce slyšán bude, že ačkoli z dopuštěnie božieho nemocen jsem a
nedužíw na těle, wšak proto paměti dobré a swobody rozumu zdrawého požíwaje,
nechtě tomu rád, by o statek po mně zuostalý, z daru jeho božské milosti mně
pójéeny, a po nadepsaném otci mém nebo po komž koli jiném příslušný, kteří
swárowé a nesnáze mezi příbuznými a přátely mymi po mé smrti se dály, toto mé
poslednie poručenstwie a konečný úmysl wuole mé o témž statku mém mocí tohoto
kšaftu mého řiedím a zpósobuji obyéejem takowjmto: tak že tu truhlici mú, kte-
ráž w Budejowicich na rathüze položena jest, se wším tiem statkem, kteryż w ni
jest, a k němužto já po otci mém mim priwo a sprawedlnost, dal sem dobro-
wolne a tiemto kżaftem mym se wsim a plnym mym práwem po smrti mé otkazuji
a mocné otdáwám slowütnému panosi Wácslawowi Alderowi z Lazska a na Horách
Kutnách, piieteli mému, a slowütnému také Tomášowi od Zlaté Hwězdy, měštěnínu
nadepsaného Starého města Pražského, k dobýwání toho mocnému a k пропипаю!
z toho statku, i jeho ke jmění a požíwání i s tiem se wším, když a což se jim
nebo jednomu z nich líbí nebo líbiti bude, jakožto s jich wlastnim uéiniti bez każ-
dých lidí wšelikého otporu a překážky. Na potwrzenie i budüci pamét toho prosil
sem slowütného Hawla Pstrosa, w ty časy rychtáře, můdrých a opatrných pánuow
Stanislawa Kadeřáwka z Šárky, a Křištana s Lůže, konšeluow přísežných swrchu-