72 A. XV. Pre Racka Kocowského
ze müdií a opatrni páni purkmistr a radda mèsta Budèjowského žádali na nás
prosiec, abychom k nim do města jich přijeli a pri wécech, jakoz sé niZe píše,
byli. To sme k jich žádosti učinili. Tu prisedie na rathauz Kocowského poslowé
ten úterý po prowodé, kterymż bylo priwo osazeno, i tizali je, piijeli-li sú ot
pána swého, jakož jest u Praze rozkázáno? a oni odpowěděli, že proto přijeli i
stáli o statek bratra jeho pana Jana Kocowského, dáwajíc winu Johanesowi sta-
rému rychtáři a manželce jeho, že jim ten swěřen, chtiec aby jim ten statek naj-
prw shromážděn a okázán byl, majíc za to, že k tomu statku žádný lepsieho prawa
nemá nežli pán jich. I odpowěděla radda jim, że oni nemaji nic, aniż jim co
swěřeno; než komu koliwek z jich winu dadie, Ze k tomu prawa a sprawedliwosti
dopomoci chtie; a jestli ze s& jim ortel jich libiti nebude, aby dále doložili, tak
jakoż w Praze zuostano jest. Toho přijietí nechtěli, leč: statek okàázán bude; a
když jí winu dáwali, odepřela, že jí nic dáno ani swěřeno nenie, aniž se weč
uwázala, než aby sč ptali, komu jest dáno a swéreno a kto sé w to uwázal |
iekli poslowé: prowedem swédomím, Ze tu statek u nie byl. I wystawili jednoho
z sebe, ktery2 byl w té chwili u pana Jana Kocowského, i wyznal, ze ten statek
páně Janów Wrabsky zapeéetil, a potom se oň dělili a wzali. I täzala jich radda
o to, chtěli-liby práwo jmieti ? a slyšewše, že sè k ničemuž nemají aniž co potiti
chtie, leč ten statek pohromadě bude, to sú hned nám oswědčili, prosiec, aby-
chom w paměti měli, že jimi nic nescházie a že nálezu knieżete JM" a páně
z Šternberka dost učiniti chtie. Item, což sè pak dotýče truhlice , z kteréžto So-
wowi s& wina däwä, ta jest pfinesena na rathiz, kteruZ su poslowć wideli, ze
jest zachowana tak wedle žádosti pod pečetí městsků, a widěwše přijali; proto také
žádali, aby ten statek okázán byl, a kdyžby jej wideli a opatrili, że wedle prawa
jich ty wóci potom k konci a miestu wósti by chteli. A Sowa slyšew řeč jich,
dal odpowěd, že se jemu nezdá, by ten statek měl ohledán býti, leč ta wec prwe
k miestu a k konci skrze práwo priwedena bude, a ktož k tomu prawo mieti
bude, ten ohledan (sic). Potom po wšech těch řečech tázala je opět radda před
námi, chtieli na práwu o to přestati? A poslowé wzali sobě potaz jednů, druhé i
třetie, a proto wzdy úmysla swého prwnějšícho změniti nechtěli, leč: statek ten
prwé bude ohledán. Proti tomu Sowa wzdy otpieral, że se jemu toho nezda uči-
niti, leč jemu prwć priwem nalezeno bude; a oni, že jinak nemohů učiniti, aniž
chtěli úmysl swój změniti, leć statek okázán bude. 1 to nám oswédüili. Coz se
pak Snoble dotyce, tomu prawo jest wypowédieno, tak Ze süsed jich při swi
proti Snoblowi práwem obdržal. A to Śnobl prijal, maje wnuoli dolożiti. Také sú
ku poslóm mluwili pani Budéjowsti, ze jim wypowéd a nález, kteryz se o wézné
stal u Praze, pán jich nezdržal, a že knieže JM“ a pan Zdenčk rozkázali, aby
wčzňowé propuštění byli, než k jich ruce zawázáni aby byli: a přes takowé roz-
