redu Hradeckého, r. 1446. 9
dostatkuow wsech obywateluow králowstwie Českého tudiež dotčeno jest. A zdá
se nám, což my rozuměti muožem , že takowi běhowé naším i jiných lidí: mluwe-
nim samym toliko opraweni byti nemohü, nebudeli tomu stateéného priéinéni. Neb
i ty na mnohých předešlých sněmiech od rozličných lidi ku pokoji a k obecnému
dobrému řádnů řeč si slýchal, i sám ji také mluwil: a wšak když to k skutku
newedeno, feó prospéchu neuéinila. | jestét se nám zdá toho pilné potřebie, s tebů
také o ty wěci rozmluwiti. A protož prosíme, aby w tu středu po nynějšícm
hodu Ducha swatćho piiśći tudież do Pelhřimowa přijel; a my tu také na ten
den býti chcem, a k témuž i jiné nékteré pany a prately sme obeslali; weriece,
że pro chwálu bozie a pro obecnie dobré to uéinis. Toho odpowédi Zàádáme listem
twym po tomto poslu. Dat. sabbato ante Sophiae. Menhart z Hradce oc.
Jiřík z Kunstatu oc.
15.
Oldřich z Rosenberka táže se pana Jana ze Hradce na to, co wlastné mezi panem
Zdeňkem ze Šternberka a rytířem Břekowcem se zběhlo; též o Bechynkowi.
Na Krumlowe, 1446, 28 Sept. (Konc.)
(Panu Janowi z Hradce.)
Službu swú wzkazuji, urozený pane a přieteli milý! Jakož si mi wzkázal
po Stiborowi purkrabí twém, že sme se měli shledati, a tohoť sem očekáwal až
do si chwile: i däwänıt na w&domi, že nyní musím odjeti, a když bohdá zase při-
jedu, dámt nemeskaje wédéti. Takéť slyším, žeby pan Zdeněk zacházel s Břekow-
cem: i nemohut koneéné rozuméti tem behóm, neb jedni tak prawi, a druzí jinak.
T prosím tebe, daj mi wedeti, kterak se ty wéci maji; nebt mi welmi żel jest p.
Zdeüka, jestli tak, jakoz druzi lidé prawi, nébrz bych jemu rád wšeho dobrého
pial, jakoito prieteli swému milému. Také mily pane, pise mi Bechyüka, ze Jan
z Kozieho jest twój prikäzany, a Ze jsi jemu o ného psal. I prosim tebe, daj mi
wěděti, jestli to tak ¢i neni; a zwlast daj mi wèdèti, kterak se más, nebbych rad
widèl, by se dobie mel se wsemi swymi. A prosím tebe, nedrż mi posla dliho,
aby mě ještě doma zastihl. Datum Krumlow, in die Wenceslai, anno oc. XLVI*.
Oldiich z Rosenberka.
16.
Jan ze Hradce odpowídaje na předešlé psaní, o zradě, kterau manželka pana Zdeňka
ze Šternberka s Břekowcem proti pánu swému obmýšlela, zpráwu dawa.
We Hradci 1446, b Oct. (Orig.)
Urozenému pánu, panu Oldrichowi z Rosenberka, prieteli mému zwláště milému.
Sluzbu swü wzkazuji, urozeny pane a přieteli zwláště milý! A wědětiť dá-
wam, žeť jesL Dětřích páně Zdeňków ke innè prijel, a tent mne těch wěcí o panu
