EN | ES |

Facsimile view

795


< Page >

kláštera Chotěšowského, r. 1591, 1597. 61

wýtahůw majestátůw wydáwati měli, neuznáwáme se wám byti tim powinni a nejsme. A protož w wěci můžte se dobře proti nám spokojiti; my na jiném také nejsme, nezli dobré prátelstwi a sausedstwi k wám téZ zachowati dle náleži- tosti. A tak tauto odpowédi nasi budete se wédéti čím zprawiti. S tím milost boží rač s námi se wšemi býti, Dán w Praze w auterý po neděli postní, jenž slowe Judica, léta dewadesátého prwniho.

Jan, Štefan a Jiří bratří wlastní z Raupowa,

na Libochowanech a Plané.

25. Císař Rudolf Il ktášteru Chotěšowskému k wýplatě wšech jeho někdejších (nyní za- psaných) statkůw powolení dáwá, W Praze, 1597, 31 Mart.

My Rudolf druhý z boží milosti wolený Římský císař po wšecky časy roz- mnozitel říše a Uherský, Cesky, Dalmatský, Charwatský oc. król, arcikniże Ra- kauské, markrabě Morawské, Lucemburské a Slezské kníže, Lužický markrabě, oznamujem tímto listem wšem: jakož jsme na poniZenau prosbu někdy Wawřince Kastle, probošta kláštera našeho Chotěšowského, řádu a zákona Premonstraten- ského, arcibiskupstwi Pražského, pro dobré a užitečné téhož kláštera k tomu po- woliti rácili, aby on Wawřinec Kastl, doptawší se, žeby někdy urozený Krištof z Raupowa po předcích swých rybníka Janowa s některými jinými k témuž klášteru Chotésowskému od starodáwna náleZejicimi wesnicemi, jako i nic méně též urozený Jan z Raupowa na Raupowě a Nezdicích, wěrný náš milý, po někdy Adamowi z Raupowa otci swém: wsi Lisiny a wsi pusté Jicharce, tudíž i slowůtný Jan Markwart Chluméansky z Chlumčan a na Bijadlech po někdy Jižíkowi Chlumčan- ském otci swem wsi pusté Maškrowa s některým jiným příslušenstwiím, a luk po Ticharsku, iakażta stalle duchowości 5 dyon a užívam Wyk, po smru wnoz Krištofa z Raupowa, dědice a syny: po něm pozůstalé, totiž Jana, Štefana a Jiřího spolu s bratiimi jich Kristofem , Albrechtem a Wolfem Adamem, (poněwadž jest témuž někdy Krištofowi z Raupowa, otci jich, wedle Wolfa a Adama bratří: jeho dotéeny rybnik Janow s jeho prislusenstwim od někdy císaře Ferdinanda pána děda našeho slawné paměti toliko do żiwobyti jich powolen byl, a oni Wolf, Adam a Krištof bratří z Raupowa toho po někdy Janowi z Raupowa otci jich w držení a uziwàni weili) do saudu naseho komorniho králowstwi Ceského z wyplaty obeslati a toho se na nich dosuzowati mohl: podlé kteréhozto naseho milostiwého powoleni, aëkoliw jest tyż Wawfinec Kastl na to nastaupil a toho se práwně dosuzowati chtěl, wšak jsa w tom prostředkem časné smrti z tohoto swěta wyńat, toho jest k mistu a konci piiwesti a dowesti nemohl. T jsauce my nyni od welebného



Text viewManuscript line view