440 B. IX. Akta weřejná : snémowni
że zlatych, kterychż su péjeili, wysoce a draze polożili sû na summu grosuow
sčetše, s wýměnků aby jim ta summa peněz zaplacena byla, a zlatý aby jim
w placení wpočten byl, jakž by tehdáž platil. I zdá se nám, žeby to nebylo spra-
wedliwé, aby těch naších dobrých nowých grošuow mělo tak mnoho za zlatý
těm wěřitelóm dáno býti, jakž sú oni to na těchto nynějších penězích wysoce
počtli: než aby w tom žádný škody neměl, chcem tomu s naší radů, ktož jest komu
zlatých pójčil, buďto Uherských neb Rýnských, aby ten též zlatými w témž také
počtu zaplatil, a wěřitel aby přijel.
Item, kdež sů dlužníci wěřitelóm swym penieze položili anebo dáti a položiti
chtěli wedle rokuow jakož w listech swědčie, anebo sic jiné dluhy, ježto by jim
rokowé aneb plnění přešli, a wěřitelé peněz bráti nechtěli pro rozmiešku, kteráž se
jest nynie w téchto ¢asiech o minci dala: zd4 se nim s radu nasi i wsi obci, aby se
mezi témi takowe placenie dalo: ktoż jest komu peněz pójčil, anebo sic ježtoby jeden
druhému dlužen byl začkoliwěk dluh sprawedliwý, buď ohledán datum listu toho,
aneb sic dluh wyptán, kteréhož mu času pójéil: a jaci penieze od wěřitele dluž-
niku pójčeny jsů, a toho času obecně bráni sů, těmi a takowými penězi dlužník
wěřiteli zaplať. A jestližeby dlužník takowých peněz mieti nemohl, ale buď to
počteno na summu zlatých po čemž jest tehdá zlatý šel, když su ty penieze pój-
čowány, a wedle srownánie zaplať zlatými; pakliby zlatých mieti nemohl, ale zaplať
grosi našimi dobrými nowými, za každý zlatý Uherský počítajíc XXIV grošuow
a za Rýnský osmnádct grošuow, a tak se w tom zaplacenie každé straně dosti
stane. Než tomu také při tom chcem, poněwadž mezi nimi takowý prostředek jest
nalezen o takowé placenie, aby jeden na druhého pro neplněnie těch dluhów ležení
do swateho Hawla najprw příštieho nechali, a též i škod toho času aby jedni na
druhé nepočítali.
Item, jakož někteří swéwolně proti wsemu práwu nesprawedliwé minci nasi
tepů a falsuji, nàm i wsemu králowstwie k weliké skode: takowé wiecky mince zapo-
wiedáme, aby brány nebyly. Pakli by kto uswédéen nebo popaden byl, jezto by
takowé penieze mezi lidi wnášel, takowý každý aby kázeň a pomstu trpěl, tak jakož
na falešníka slušie. | A zwláště zapowiedáme i s raddů naší, aby žádný mincí cizích,
jakožto Gerlických a Orlikuow w zemi naši nenes, ani za ně co kupowal, ani pro-
dawal; neb jest to nám i wsemu kràlowstwi welikà a znamenità škoda, by takowa
lehká mince cizí měla w našem králowstwi brána byti. Actum anno domini
M*CCCCLXIX, feria II in die Bonifacii, in synodo habita in magna stuba in
curia reginae.
