w królowstwi Ceskem, r. 1469. 439
anebo nowými groši a penězi, čtyřmecietma groSuow za Uherský zlatý a osmnácte
grošuow za zlatý Rýnský.
Item, když již naše nowá mince wyjde: tehdy mají wšecky duochody,
úroky, cla, každému našimi nowými groši placeni býti, kteří by již po wyjití z našie
nowé mince přicházeli ; kromě těch, kteříž peněz na úroky anebo na lichwy (jakož
to slowe) puojčují, těm ti úroci, anebo lichwa jakž má slůti, buď placena obyčejem
swrchupsaným.
Item, každý aby prodáwal aneb kupowal za nowt minci, kromé& toho času,
dokawadž z potřebnosti tito staří penězi pójdů; wšak tak aby jeden druhému 14
penězi našie mince tento náš nowy groš zaplatiti: mohl; a té% pani w uroce od
swych lidi, ktefiżby grošuow mieti nemohli, 14 peněz za groš brali. Ale wsak
také takowi peniezi aby brani byli, kteříž jsů při dobré striebrné prísade: a to
aby těmi ohledáwáno bylo, kteříž z zeman a z měšťan w městech na to wydani
a usazeni budů.
Item, nižádný, buď obywatel domácí a nebolito host, nemá k překupowánie
striebra wésti, a zwláště žádný kupec a obchodník ani jiný žádný peněz aby nepie-
palowal, ani překupowal, než toliko wše do našich měn nesli, a to pod najwětší
pokutů hrdla ztracenie; nebo w našich měnách každému podlé slušnosti zaplacení
budú, ktož by je chtél nésti dobrowolné. Pakliby se komu zdalo, żeby mól w tom
škodu mieti skrze prodánie do nasi weksle, piejem toho každému, aby sobě dal
našim úředníkóm na to wydaným penieze přepáliti; a což z toho střiebra přijde,
to buď dáno do nasie mince a zaplaceno wedle obyčeje. | A ktoby sobě také chtěl
stiebra küpiti k swé potřebě, to bude moci učiniti; a wšak tak, aby toho pře-
kupowáním z země neprodáwal ani nosil.
Item, aby žádná jiná mince w našem králowstwie nešla, než naše dobrá
střiebrná nowá mince, kromě našich milých přátel kniežat Saskych nowy groš, kterýžto
wedle našeho groše bude moci za šest peněz jiti, dokud ho při dobrém zrnu a pří-
sadě nechají, jakož jest od starodáwna našich i jich předkuow bylo.
Item, fersuchar nài izemsky každého čtwrt léta w městech těch, na kterémž
by najwalněji ti Mišenští groši šli; wezma jich, coby mu se zdálo potřebného, daj
je spáliti a na zrno i pfisadu pokusiti; a kdyżby koliwèk fersuchar tak dobrého
zrna a přísady nenalezl w tom groši, a ježto by mohl wedle naší přísady a groše
našeho po šesti penězich jíti; jakož od starodáwna bylo: tehdy to má býti na nás
wzneseno, a my to s radů chceme opatřiti, kterakby ten groš wedle zrna a přísady
jeho měl brán býti. A také jiní wsickni grosi aby již w našem kralowstwi brani
nebyli, kromě ti nowi Misensti grosi swrchu dotčení.
ltem, doslo jest nás, žeby nynie w tomto času od swatého Hawla nynie
minulého někteří jední druhým pójčeli zlatých na listy během neobyčejným takowě,
