426 B. IX. Akta weřejná i sněmownť
maji dati nazajtiie odpowëd, kteráž nebude wedle nasie žádosti. To tak wédüce
w jistotě, šli sme k JCM', an byl se wsí swü raddů pohromadě. I mluwili sme:
Najjasnější ciesari! Ještě poselstwie máme dokonati ; nebt sme tomu srozu-
měli, że WCM' neráčí k tomu swé powolné wuole dáti, o éez sme praci a nákla-
duow nelitowali. Raéiz wěděti, že král pán náš najmilostiwější na p. zprawcowi,
na pániech i na wšie koruně žádal jest pomoci, to JKM' na wědomie dáwaje, kte-
rak WCM' hubi JM" poddané, netoliko ty, s kterymiz WCM' činiti má, ale i jiné,
a že JM' je podáwá k práwu a k sprawedliwosti, a že ste neracili prijieti. I račiž
wěděti, že p. zpráwce i my a koruna nebudem moci swého milostiwého pána
a krále ostati, JM" radni a pomocní býti, jakožto našemu pánu milostiwému. I rae
WCM' wédéti, že KM‘ pan náš milostiwý: kázal p. zpráwcowi i nám wšem ty dobré
lidi obeslati, kteříž sú z Cech k WM* jeli, aby sé zasé domów wrátili, jestlizeby
WM* neráéil prijeti JM" podáwani; jakoż i jsü obeslàni od p. zprawce i odewsie
koruny pod zemsků pečeti, aby sě domów wrátili ; jehož list u sebe máme.
Takto od Ciesařowy Milosti na swrchupsané poselstwie jest odpowěd dána:
Jakož páni Čeští mezi jiným dáli sů poselstwie na wètici list, takowÿ úmysl,
kterak w Ceském králowstwi skrze krále Ladislawowa poselstwie na ně wznešeno
jest, že náš najmilostiwější pán Římský Ciesař některým w zemi Raküské a kräli
Ladislawowi prislusejicim mnohé a weliké škody učinil jest a činí, přes to že on
od swých práwa podáwá, a těch se k tomu zmocnil; a také że jim poručeno jest
mezi JCM“ a králem Ladislawem, také Rakušany, opět také mezi JCM“ a tiem z Cilie
a tiem z Rosenberka, také mezi JCM“ a těmi wálečníky ty wěci w pokoj a k při-
měřnému stání a k přestání uwesti, a mezi tiem o ty wšecky wěci aby k rokowání
přišlo na příležitých miestech; a žeby nynie král Ladislaw z swé strany, také Ra-
kušané i ten z Cilie a ten z Rosenberka, také ti wáleénici p. gubernatorowi a p.
Zdeńkowi z Šternberka plnů moc a w moc dali, ty wěci ku konečné wýpowědi
uwesti buďto: přátelsky neb práwem; než o korunu Uhersků král Ladislaw chce se
pány Uherskými a také s knězem Sigmundem z Raküs mluwiti a pilnost jmieti je
k takowému přestání uwesti a takowym úmyslem, aby to do stiedopostie neb do
welikonoci koneëènè wèdèti dal; a na to prosili sa JCM”, aby ráéil takowü pilnost
tech éeskych pánuow milostiwé prijieti, a jim w tom také toho wefiti; neb oni su
w takowém umyslu, jedinć wsecku slusnost a bo2ské práwo a sprawedliwost pred
sé wzieti, a oni toho také chtie budücné JCM* rádi zasluhowati, Kterak pak to
wšecko s mnohými feómi wznélo jest.
Na to JCM* odpowéd jest tato: JM“ jest aż do sie chwile dobré ufanie mel
ku p. zpráwci a k tomu z Šternberka i k jiným Ceskym pánuom, a na né nikdy
jiného neshledal nez dobrü wuoli, a také JCM“ má wdéénost z jich pilnosti a práce
