w královstwí Českém, r. 14583. 419
u Wiedni den swatych Filippa a Jakuba apostoluow boziech, po boziem narozenie
étrnácte set let a padesátého třetieho léta, našeho korunowánie králowstwie Uher-
ského třináctého.
3.
Přísaha krále Ladislawa na pomezí králowstwí Českého učiněná.
B. d. (r. 1453.) (Z rkp. Sternb,)
My Ladslaw, božie milostí król woleny Cesky, wstupujice nynie a piijali
jsuce do téhož kralowstwie Českého, slibujeme a přísaháme napřed pánu bohu
i obywatelóm téhoz králowstwie, Ze kazdy staw duchowni, swětský i wšechny oby-
watele w tómż kralowstwi mame a chcme zachowati a drżeti i jich braniti w prá-
wiech jich, swobodách, zápisiech, privilegitch i w obyéejich z staradawna drzalych,
a dale że mezi a pfislusenstwi téhož králowstwie nebudem odlučowati ani jich
umensowati, ale je rozmnożowati a šířiti, což najwiec moci budem, wedle moci
a dostatečnosti našie, i wšecky wěci že činiti budem ke cti a k užitku nadepsaného
králowstwie, tak jakož jsúů najoswiecenější předkowé naši krälowé w témž swrchu-
psaném králowstwí činili. Tak nám pán buoh pomáhaj i wsichni swetie.
4.
Zápis sněmowní o naprawení řádu zemského.
1458, w měs. Nov. (Z rkp. Sternb. a Talmb.)
In communi diaeta anno incarnationis Christi MCCCCLIII. Pan zpráwce s radu
panuow a zeman, z rozkázanie KM* swolili se, i téhož také na každém žádajíc
a napomínajíc wedle swolenie zemského, pro piíčiny hodné, a zwláštč takowé: jakoż
wšem wespolek wědomo jest, kterak z dopuštěnie božieho pána a krále sme jedno-
stajné dlüho mieti nemohli; ale již z milosti božie jej majice, na tom jst zuostali,
aby JM' mohla tiem lépe dwuor swuoj oprawiti a mezi námi se držeti. Proto2
aby každý, ktožbykoli které zbožie držal, ježtoby na to ižádných zápisuow | neměl,
buďto na králowstwi, neb na duchowenstwi, ta wšecka zbožie aby sstupowána byla k ruce
KM“ panu zpráwcowi, wedle toho jakož sě jest wšecka země k tomu swolila i zapsala,
tehdáž jakož su byli sami od sebe téhož pana zpráwce podnikli a podstúpili: tak
aby wšecky úřady, platy, zbožie, summy klášterské i městské a jiné každé požitky
a práwa k ruce a k komoře králowské příslušné k sobě obrátil, na to zemi tiedil
a pokojil, a tiem cožby obecného dobrého bylo, jednal. Jehožto my wsickni slibujem
a máme i chceme wěrně a upřímně bÿti poslusni, a proti neposlusnÿm statky i Ziwoty,
budto doma jsüc neb i polem, jakžby pan zpráwce rozkázal a jemu se zdálo, radní
byti a pomocni bez odporu wšelikého. Neb to jest hodné a sprawedliwé, poněwadž sme
