w krälowstwi Českém, r. 1453. 417
It. my také chceme již jmenowané králowstwie České, markrabstwie Moraw-
ské, kniežata Slezská, města i jiné země w to králowstwie a ku králowstwie při-
slušející, a každý staw při swém řádu, swobodách, práwiech a sprawedlnostech
obhajowati a zachowati a před bezprawim obraňowati s jich radů a pomoci; neb
to jest dobře hodné a slušné.
lt. wsecky penézité dluhy a zápisy slawné paméti ciesare Karla, krále Wáclawa
a ciesaře Sigmunda, kteréžto sů w zemi zapisowali budto na králowských zbožiech
anebo na duchowenstwie aneb jakzkoli, ježto sů s jich wolí a wědomím wyšli, ty
chcem každému bez proměny držeti, jakž ti zápisowé wykazuji. Ale cożby najjas-
nèjsim knieżetem a pánem strýcem naším milym ciesařem Fridrichem nynějším
w jmenowaném krälowstwi a kniezetstwiech k nëmu pfislusejiciech az dosawad za-
psáno nebo dáno bylo, dokudž sme w jeho ruků a w jeho moci byli: že my na
takowú žádost předdotčených Čechuow, kteráž na nás wznešena, mělibychme odwo-
lati i odwoláwamy to zasě s wědomím a mocí tohoto listu.
It. o zbožie, kteráž sů w králowstwie Českém od smrti někdy našeho milého
pana a děda ciesaře Sigmunda až do našeho korunowanie odúmrti na nás spadly,
k jich žádosti králowsků mocí takto sme ostawili a oddali, kdež sů dědicowé zemřeli
a na swych zboziech po sobě ostawených dluhy zapsali a rukojmé zastawili listo-
wnie, a ta zbozie prwé aneboli ještě w zemské dsky wložena býti mělaby anebo
měli sů, ale že sě jest nestalo, a tadyby rukojmě měli škodowati; ancbo kdežby
prawi dedicowć a jistcowć spolećnś s rukojmiemi zemřeli, a proto ze jest také
nemohlo we dsky wjiti; ataké aëby rukojmè po smrti prawých dědicuow a jistcuow
swym listóm a slibuom a peéetem dosti chtiece uéiniti, o ta zboZie, kteràz we dsky
wlożili a zapsali anebo ještě klásti měli: to wsecko aby tak mocno a pewno bylo,
jakožby to od prawých dědicuow we dsky wloženo a zapsáno bylo.
It. dalliby také kto neb poručil w tom času swé zbožie komu swým listem
a s pečetmi za swého zdrawého žiwota anebo na nemocné posteli buď komuż bud,
to také má pii swé moci tak zuostati à potom řádně we dsky zemské wkladeno
byti bez priekazy nasie, leéby takowé dédictwi prwć komu s dobrym swédomim
a jistotů zawázáno a zapsáno bylo. A coż sú také páni Ceśti na swych snemiech
obecních anebo jindy we dsky zemské anebo dworské komu klásti anebo swá
zbožie preč dáti swolili až do našeho korunowánie, jakž sě spráwce a ti, ježto od
zemé wydáni jsü, o to swolé a smluwie, k tomu dáwáme jim my naši dobrú wuoli
a pfizeń; neż coż jest pies to jinych sbożiech (sic) na nas, jakżto na króle, odümrtí
spadlo, tiem my moci budem obdarowali, kohoż budem chtieti.
It. wsecky summy a úroky králowské na městech, na klásterich, kteréz jsü
od smrli jmenowaného našeho milého děda, ciesaře Sigmunda, až do našeho koru-
nowánie zadržány, a jinam zapsány nejsů, ty wšecky propůštieme, a kwitujem je
