póni z Lobkowic, r. 1443, 1445. 401
kteriZ jsü wézhowé, budeli se zdáti nadepsanemu Janowi bratru mému, aby kteří
z nich u něho zuostali a pii nem byli, těm aby službu dal i za škody stál; a kte-
řížby při hradu Hluboké a při mně nadepsaném Mikulášowi zuostali, těm já též
zase učiniti mám; a oba w tom času mysliti máme, kterakbychom je mohli prázd-
ny učiniti, Take jest mezi námi umluweno, abych já nadepsaný Mikuláš k swému
požitku a potřebě, i také pro pilnéjsie opraweuie hradu, rybníku Baworowského
požíwati mohl, a rybníkem welikým nadepsanému bratru swému abych nehybal, ani
na něm překážel, aby jej on k swým požitkóm a dluhóm obrátiti mohl, jakožby sě
jemu zdálo. A téhož hradu Hluboké já nadepsaný Mikuláš tak špižowaného i dě-
din tak osátych, i jinych wéci, téz jakoz sem sé sám uwázal, mám zase nadepsa-
nému bratru swému postůpiti dwě neděle po S. Jirie, kteryZ od S. Jirie nynie pri-
&tieho w roce piijiti má, beze wsech záwad i zmatków a dluhów, k tomu ten úrok
swatojirsky wybera we dwuü nedéléch po S. Jirie; a cozbych do dwû nedèli üroka
dobrati nemohl, toho mám pri hradu bratru swómu sstupiti. A nadepsany Jan
bratr mój, když se w hrad bude mieti uwázati, má to opatfiti lidmi dobrymi, jiezd-
nymi do 30 koni, a pěšími aż do 40, aby ten hrad zachowán mohl býti, a lidí
aby brániti mohl wedlé rady bratra swého i jiných swých dobrých přátel; a také
aby s lidí přes sprawedliwé poplatky nic wiece nebral. A dále já častojmenowaný
Mikuláš mám nadepsanému Janowi bratru swému Lobkowic twrze postüpiti beze
wsech dluhów konečně dwé neděle po S. Hawle najprwé příštím, se wším obilím,
hospodářstwiem a s nábytky, též jakož jest mně jich byl prwé on sstüpil; a jestli-
žeby w těch dwů nedělí úroka co dobráno nebylo, to má při bratru mém zuostati,
Kterézto nadepsané ümluwy ty wsecky w tomto listu popsané, i každů
zwláště, slibujem sobě zdržeti naší dobrů wěrů křesťansků i cti wérné, ctné, uprí-
mně, bratrsky a křesťansky beze wšelikterakého přerušenie i beze wšie zlé lsti,
A toho na swědomie a na zdrženie my swrchupsaní Mikuláš a Jan bratřie z Lob-
kowic swé wlastní pečeti přiwěsili sme k tomuto listu dobrowolně. A pro lepší
a další swědomie prosili sme urozených pánów a slowütnych panoàsi, pana Mein-
harta z Hradce najwyssieho purkrabie Praiského, pana Jaroslawa z Zirotina a pana
Děpolta z Risenberka purkrabie hradu Praiského, Wacslawa z Miletina a Bohuslawa
z Košína, že sů swé pečeti k naší prosbě bez swé škody přiwěsili podlé nás k to-
muto listu, Jenz jest dán a psán léta od narozenie syna bozieho MCCCCXLVY, tu
sobotu pred S. Margretü.
