obecní, r. 1409, 1412. 349
12.
Purkmistr a radda starého města Pražského potwrzují nálezu Nowoměstských we při
o masný krám.
1411, 24 Sept.
Purgmeister i konšelé welikého města Pražského.
Wolná služebnost napřed, přietelé milí! Jakož ste nám psali, že Jan řečený
Kněz, jenž u wašem městě přebýwá, nařekl práwem jednu wdowu měštku waši a
sirotky jejie o masný krám zápisem wašich městských kněh, a tomu jest bez jednoho
dwadceti let, że jest ten zápis u waše knihy psán, chtě sé tiem zápisem k tomu
krámu držeti; k tomu wdowa za sě i za swé sirolky otpowěděla řkůcí: Mnoho let
muoj muž žiw byl; Jan jeho ani mne ani sirotków mých tiem zápisem nikdy ne-
nařekl až do sie doby, a w těch bez jednoho dwadceti letech toho zápisu ani
w raddách ani w sůdech nikdy neohlásil, jakož práwa běh jest; přes to chci dobré
Ziwé swédomie wésti, že jest Jan ten masný krám swému polúbratří prodal, a list
s tiem dal, kterýž jest na ten krám měl; a mój muž u toho polubratřie ten kräm
i s listem kúpil a zaplatil; trwäm práwu, že Jan tiem dawnym zadrženým a za-
mlčeným zápisem mne a mé sirotky tisknüti nemuoZ. S tiem ta wdowa mnoho
dobré družiny dobrých lidí, jimž jest hodno weériti, do wasie raddy wedla. Ti
wiichni w jedno tu wyznali, Ze Jan swému polubratii ten kram prodal, a Że jest
ten krám küpen i zaplacen; také že nikdy neslýchali, by ten zápis byl ohlašowán,
nebo by se jim které nařknutie stáwalo. Nadto ważie piiezni otpowiedämy a za
práwo s wámi nalezujic: Tak jakoż jest ten zapis starý bez jednoho dwadceti let
nikdy neohlasowany, Jan w téch we wsech létech ani muže tej wdowy ani sirot-
ków tiem zápisem nikdyZ nenarekl, ta wdowa dobré ziwé swédomie, jemuz jest
hodno wěřiti, wedla, že ten krám küpen i zaplacen, a ten list, kterýž na krám
prwé byl, zřezán u wašie raddy, ukazowán, že již Jan tu wdowu i ty sirotky: má
wěčně u pokoji nechati. A s tiem was dobry nalezeny nalez potwrzujem tiemto
listem. Jenż jest dán u Praze léta od narozenie bozieho, tisic étyri sta w jedenad-
stem lété, ten étwrtek pred Sw. Wacslawem.
13.
Purkmisir a radda Nowého mésta PraZského potwrzuji wypowéd swau wlastni we při
o jistý plat na lázní, od kteréž odwolání učiněno bylo do Starého města, ale odpowěd
w práwní čas dána nebyla.
1412, 11 Mai,
My Jan wedle rathüzu purkmistr, Jan Haléř, Ondřej Žitawský, Ondřej
Kanclérowic, Mirek Hražák, Henzl Slanský, Wácslaw ot buožieho líce a jini wSickni
konšelé nowého města Pražského wyznäwämy, Ze sè otwolänie stalo na wyssie
