348 B. VIII. Zdpisy Pražské
učinili, nebo berní i jiných městských poplatków dali, to mají s wědomím panskÿm
učiniti nebo těm ohlásiti, jimž bylo to poručeno od pánow z raddy, kolikrátžby
toho potřebie bylo; a to wšecko mají sirotkowými penězi činiti. A kdyžby pak ten
sirotek k letóm přišel, tehdy týž Bartoš i s řečenů swů paní se wšeho toho zbožie
tak čísti a tak w úplně i s tiem úrokem, cožby přirostlo, tomu sirotku mají stů-
piti beze wsie překážky i .meškánie; a to týž Bartoš i s swú paní mají zaručiti,
ohraditi i ujistiti wedle nalezenie panského; také wšecky počtowé i útraty, kteréž
jest řečená pani Běta po smrti řečeného swého muže učinila i s druhé strany wšech
přátel, to wsecko mà minüti s uobü stranů wěčně beze wšie zlé lsti. A tu obě
straně před námi stojiec náš wýnos i ortel sů přijali úplně, dekujic. Actum feria
II ante festum S. Jacobi apostoli, anno domini MCCCCVI.
11.
Duchek weliky baufil obec Nowomésiskau proti konżelim.
1409, 12 Febr.
Wina Duchkowa welikého.
Kdyz sme zwédéli, Ze jest Duchek weliky cti, wiery i hrdla odsüzen w Nim-
burce, a że se noci sem prokradl, i také zwedewse, ze jest neusedly , nedali sme
jeho do obce bráti. A on wzem sobě z toho nechuť, rotil sě, a swodil coż mohl
obce, k neposlużenstwi, tak że kdyż do obce nepřišel, tehdy také mnoho jiných
zjednáním jeho a náwodem býti w obci nechtěli, a my tady weliké tesknosti a
zmeskänie jmiewali, i jsûce zmeskäni u mnoho pilnych obecních potřebách , ježto
sč našeho milého pana krále i wšie obce počestného a potřebného dotýkaly ; a my
nechtiece nic bez obce činiti a taků přiekazu majíce ot něho, tůžili sme toho obci,
že taků překážku máme. Na to nám obec wynesla a řkůci: kohož bychme koli
zwédéli, ježtoby sě tak rotil, a také róznice zlé mezi námi činil, aby nedali rosti
tém zlym, nepocestnym a šibalským obyčejóm, Králowč Milosti a nám wšie obci
škodným, ale aby poprawili k takého žiwotu i k jeho statku. Tu my takú obecnú
wóli a prikázanie slyšewše, kázali sme jej stawiti, a když byl stawen, shledali sme
w tej mieře, že jest i s některými Staroměstskými něteré sněmy jměl tajné a našie
obci skodné, a to sé dalo zewnë znâti w tom, že nám mistra wydati nechtěli,
mniece, bychme k jeho bezżiwoti mienili, a my na tom ostali, abychme neučinili
jiného w tom než králowo přikázanie; ale měli sme w tu chwili jiné wézné, pro
něž sme mistra žádali. Scriptum anno domini millesimo IX, feria tertia post
Dorotheae.
