w Uhřích, r. 1445. 333
6.
Auředníci Freištatští oswědčují se panům Prešpurským o zajatych póśich. (Z orig. tamże.)
Na Freištatu, b. d.
Slowütnym mužóm rychtářowi a konšelóm w městu Prešpurce přítelóm na-
šim buď dán.
Slużbu swu wzkazujem, urozeni pfitele mili! A jakož nám píšete o ty pésie
žeby byli waši: a wězte milí přítelé! žeť sů sě na wás neodwoláwali, než na Wein-
pergere s& odwolali. A nám Weinberger mnoho zlého udělal s těmi jistými pě-
Simi, a ti jistí pěší kdy sů šli; tedy i zemi lüpili. Protož milí přítelé ! nehodí sč
wám za také zloděje státi. A také sme doma nebyli; snadně sé jim bylo huie (sic;
stalo, nebť sů byly za nimi ženy přiběhly, ježto jich lúpili. Dán na Freištatu
w utery oc. (sic.) Já Wáclaw z Hatné.
Mikuláš z Krušowec,
purkrabie na Freištatu.
7.
Blažek z Bořetína oswědčuje se Prešpurčanům, že jich sice ještě pro dluh swůj
hubiti nedal, ale již jich oň s pohrůžkami upomíná. (Z orig. tamže.)
Na Weseli, b. r.
Prudentibus et circumspectis viris judici et juratis civibus civitatis Posonien-
sis praesentetur.
Službu swú wzkazuji, můdří a opatrní muží a přítelé! Wašemu sem listu
dobře srozuměl, w kterémžto píšete, žeby Wás nekto zprawowal, žeby moji slu-
žebníci jezdili nebli chodili do Uherské země na Was nebli na waše poddané brál
a lůpiti wašich, a žeby sě moji menowali pět jiezdných na silnici Trnawské k Preš-
purku, a Zeby mluwili s jednim wasiem élowèkem o ten dluh oc. mym jménem;
i také prawíte, žeby moji waše lúpili na silnici k Marheku. Mili pritelé! o tom o
ničem cožkolwěk w swém listu píšete nic to buoh wie newiem, aniž sem oto ještě
kdy myslil wám škoditi pro ten dluh, wzdy čekaje, zdabyšte na swü čest rozpome-
nice a na swój list, i plnili mi pěkně bez nesnází wětšiech; a ještě wzdy toho
w mlčení čekám od wás, abyšte mi plnili jako dobří lidé, což ste mi swym listem
slíbili. Jat o to s Ciesařowů Milostí nic nechci mieti činiti; wy ste mi slibili a
wy mi plniti mate na Cies. M', nebt mi JM' za ten dluh neslibowal nikdy. Pak
toto wézte: bycht wás pro ten dluh hubiti chtel, neposlaltbych na was neb na
waże poddané lüpeZnikuow takowych jakoż mi o nich piżete; neboť já toho obyčeje
nemám, atbych u sebe chowal lüpezniky. Ale kdyzbych co uéiniti chtel, poslalt-
bych takowé lidi, jeztoby mi prinesli wezne bez lüpeni. A coztbych pak koliwek
