321 D. 1X. Nálezy saudu komorního
powedieti, že JM" nemá Blanického za falešníka, a také že on Milota Kamberský
není wiece powinen odpowiedati Blanickému. Actum anno et die ut supra.
100.
Mezi Hynkem z Waldšteina Hradištským , a Janem Přestawlekým.
1418, 23 Oct.
Anno et die ut supra.
W té při, kteráž jest mezi panem Hynkem z Walšteina Hradištským s jedné,
a Janem Přestawlcekým s strany druhé, toto JKM' se pány ráčil rozkázati: že tu
wéc porücie panu Mikulášowi z Lanšteina, najwyššiemu písaři desk zemských, a
panu Samuelowi z Hrádku, podkomořiemu králowstwie Českého, kdyžby je oni
koli obeslali, tyden jim napřed wěděti dadůce, aby każdy s jedniem piietelem swym
přijel do Chlumce, a tu přietelé jich s obů stranů aby tu wéc mezi nimi rownali;
a jestli žeby se oč ti přietelé jich dělili, tehdy oni jmenowaní páni, jakožto naj-
wyssi ubrmané na miesté KM'", coż oni mezi nimi wyrknü a wypowédie, aby na
tom oboji přestali a tak se zachowali. Také rozkázáno, aby on Prestawleky w tom
času, dokudž ta wěc konce mezi nimi newezme, wody zbytečně nedržal panu Hyn-
kowi ke škodě. Actum anno et die ut supra.
101.
Mezi Zdeslawem ze Šternberka a Buškem Lomeckým.
1478, 12 Nov,
Anno 1478, f. V post festum S. Martini.
W té pii, kteráž jest mezi panem Zdeslawem z Śternberka s jedne, a
Buškem Lomeckym s strany druhć, o list, leżenie a o skody, tak jakoż on Lomecky
prawil jest, że suma jeho hlawnie nebyla jemu plněna, a z té příčiny že jest leżeti
musil, swého dobywaje; a on pan Zdeslaw odpieral toho, a prawě, že nebožtík
pan Zdenèk, otec jeho, penieze jistinné položil jest u desk, a to z té příčiny, že
zmatek dskami jeho manželka učinila jest; a tak mnohé řečí i jednánie, což se
toho wena dotýče, měli sů mezi sebů w swých přech a odpořicch, jakož pak pan
Zdeslaw wedl jest swědomie na to Otíka Kamenického, kterýž swédéi listem swým
pod swu pečeti, že nebožtík pan Zdeněk podáwal Lomeckému toho, aby jel s swú
ženů ke dskám, že wozu swého k tomu puojčiti chce i náklad swuoj dáti, aby ten
zmatek očištěn byl, a žeby Lomecký toho učiniti nechtěl, a toho se táhne týž Otík
na purkmistra a konšely Klatowské, že jest jim to swědomo, že se jest tak dálo
to podánie; on Lomecky toho odpieral, že toho nenie, ale że jest on chtël jeti
s ženú swû, a chtèjice wšecko učiniti , což učiniti mají, a že to od něho nemohlo
