322 D. IX. Nálezy saudu komorního
odpowěděla, že tak učiniti chce, jakož jest tázána. Protoz pan purkrabie se pany
rozkázali sü wydati pani Aneśce tu dobru wuoli. Kdyż jest pan Waldek wydal tu
dobrü wuoli, a pani Aneska jest ji pfijala, a potom přede pány položena, a tu
jest hned přede pány zkażena a zrušena s wolí též panie Anesky. A tóż jest
týmiž pány rozkázáno o ty listy, kteříž sů u desk položení, aby stáli pan Čeněk i
pan Waldek před KM“ a pány w pátek po swétiem Wité k rozeznáni té wéci, a
paní Aneška též také aby stála. Také ta dobrá wuole zkažená dána jest w moc
panu purkrabí hradskému, aby na ten den také byla položena s týmiž listy.
Actum anno et die ut supra.
97.
Mezi Bohuší z Drahobudic a Janem Swadbau z Otradowic
1418, 29 Jul.
Annorum domini ut supra.
W té při, kteráž jest mezi panem Bohusi z Drahobudic s jedné, a Janem
Swadbu z Otradowic s strany druhé, král JM“ se pány wyslyšewše jich žaloby a
odpory, i powédieno jest jim: Ze sú již mnohokrát slysäni, a Ze oboji nezachowali
sú se wedle rozkázanie KM“ a panského, a že pro takowú wěc byli by hodni obojí
trestánie, a že se w té wčci JKM“ ráčil ještě laskawě a dobrotiwě k nim mieti; i
rozkázáno jest jim opět, aby se spolu pokojně zachowali, jeden na druhého žádnú
moci nesahaje, a to pod týmž základem, jakož jsů uručeni. A jestli žeby která
strana z toho wystúpila a w tom se nezachowala, že JKM“ s takowého bez milosti
ráči základ wzieti, a tresktati jakožto neposlušného. Actum ut supra.
98.
Mezi Jindřichem z Kostelce a Hefmanem Hostinskym.
1478, 15 Oct.
Anno 1478, f. V ante undecim millia virginum.
W te při, kteráž jest mezi Jindřichem z Kostelce s jedne, a Heimanem
Hostinským s strany“ druhé, tak jakož sü se pred JKM“ a přede pány dobře wyso-
kými slowy winili, i stáli sů k roku poloZenému pred JKM", a JKM' racil jest jim
rozkázati, aby přátely wydali, aby je smluwiti mohli, a k tomu JM“ ráčil jest wy-
dati dwa z pánuow za prostfedky, to jest pana Mikuláše z Lanšteina, najwyššieho
písaře desk zemských, a pana Jana z Rizmberka, maršalka dworu králowského, i
smluweni sú týmiž přátely před KM“ a pány, a wýpowěď stala se jest takto: Ja-
kož on Heřman winil téhož Jindřicha, prawě, žeby naň měl sáhnůti nepřátelsky,
à to pro lowy, prwé než sů listowé přišli téhož Jindřicha a bratra jeho, kterýmižto
