w králonvstwí Českém, r. 1476. 313
85.
Mezi Kateïinau dcerau po Jeskowi z Březí , a její macechau Káčau z Bělče.
1476, 16 Nov.
Anno domini 1476, sabbato post festum S. Martini.
W té pii, kteráz jest mezi pani Katerinü dcerü nékdy Jeskowü z Brezé
s jedné, a mezi Káčů z Bělče, macechů její, s strany druhé, KM' poruéiti rácil
pánuom raddč, aby je slyšeli; a páni wyslyšewše jich pře, žaloby i odpory obojích
stran, to sü na JKM' wznesli. I rozkázal jest JKM* stranám, aby po jednom prieteli
mezi sebü wydali. A tito prietelé od jmenowanych stan sü wydáni byli: Wáclaw
Chrüstensky z Malowar a Jan z Skaličky, a ti sů mezi jmenowanými stranami takto
wypowčdčli s raddú pana Čeňka z Klinšteina, prokuratorowú KM", a pana Samuele
z Hrádku, podkomožieho králowstwie Českého: aby paní Kačka pastorkyni swé, ne
súdem, ani z práwa, wydala jie pět kop grošů českých, a ti jie hned mají wydáni
býti. A tu wýpowěd přátelsků obě straně prijale, wšak s takowůto wymienkü:
jestli žeby jmenowaná paní Kateřina dcera Ješkowa mohla se kdy buďto nynie neb
potom doptati statku otce swého sprawedliwého, ta se jie cesta nezawierá, ale
jmenowaná macecha jejie ma jie z toho prawa byti, z &ehozby ji potomné winiti
chtěla. Actum anno et die ut supra.
86.
Mezi Bohusi z Drahobudic a Janem Piebozskym ze Zásmuk.
14717, 23 Nov.
Anno 1476, sabbato ante festum S, Andreae apostoli.
W té pii, kteráz jest mezi panem Bohusi z Drahobudic s jedné, a panem
Janem Piebozskym ze Zásmuk s strany druhé:.jakoz prwé mnohokrát sü KM" a
pány slysáni, pak opét nyni slysaw JM' se pány jich pře i odpory, také wypis
z desk i listy, kteréž jest on Bohuše okazowal; ale on Jan Přebozský prawil, že
té potřeby swé, kterážto jemu káže, w této mieře okázati nemuož, a to proto, že
ty dsky jsü na Karlšteinč: i wypowčdieno jest jim: žeby jim ihned o to KM“ rád
konec učiniti ráčil, ale z již jmenowané příčiny odkládá se jim toho do nčkteré
chwile, ažby ta wěc na Karlšteině, což najspieše moci bude, wyhledána byla.
Přitom jest také powědieno: jakož sú sebe obojí na swych ctí wysoce dotkli, poné-
wadž on Jan Přebozský wolal se k tomu, chtě se z toho nároku wywesti, ale že
pro již psanů příčinu nemohla se ta wěc stati, jestli żeby w tom času, nežby ta
wéc konec mezi nimi wzala, buoh smrti kterého neuchowal , že jemu na jeho cti
nemá žádná poškwrna býti; a w tom času aby řečí i skutkem pokoj zachowali.
Actum anno et die ut supra.
