144 A. VIII. Psani p. Wilema z Pernsteina r. 1520.
zemí k ní příslušejících, prwe majice s Uhry dosti těžké pře, což se zápisů na
Morawě a na Slezsku dotýče. Pak již takowým potwrzením Uherským rowně jako
bychme prwni smliwy twrdili, że je držeti máme, ježto powinowati bohdá nejsme!
A také w Čechách jest na tom züstáno a zapsáno, Ze takowych listh pod Uherskau
pečeti bráti se nemá, pakliby brány byly, że se jich drżeti nema.
Pak ja se WM* opowidam, że w tom wile mà neni, a k tomu ji neswoluji;
a prosím peníze ty, kteréž sau mé, kteréž sem dal, k kterymż ji prawo mam tak
dobie jako kdo, a wic sem jich dal nežli kdo, aby na žádné poselstwi dawiny
nebyly, ani na žádné wýplaty listů. Neż swobody twrditi pod Českau pečetí, když
nám se stane, nejsem proti ničemu, a pomohu rád což mohu, a učiním wedle země
wšecko. Než na to z těch peněz, kteréž sau mně zawázány tak dobře jako jinému,
a dal sem jich wice než jiný, aby dáno bylo na to poselstwi, aneb na jaké listy,
jistě žebych chtěl oto k zemi mluwiti, že se nedrží to, načem sme züstali, a o swé
bych jisté mluwil. Ex Hranic, dominico die S. Martini 1520. (N. 99).
101.
»Pánüm a rytíístwu markrabswi Morawského, ktefiZ sau w Brné na posudku:« wtéZe wéci.
We Hranicích, 13 Nov.
S. s. w. urození páni, páni urození a stateční rytíři, urozené wládyky, kteříž
nyní na tomto posudku jste w Brně! Došla mne řeč, žebyšte ráčili k králi posel-
stwi wyprawiti, aneb wyprawili, aby naše swobody i také lantfrid, Uherskau peëeti
twrzeno bylo: mili páni, ponéwadZ králowstwi Ceské jest rozdilné s králowstwim
Uherským, a králowstwi České swau pečet má, pod kterauž naše swobody jsau od
prwnich cisařůw a kräläw nadané, a skrze předky naše dobyté, pak bychme měli
dáti Uherskau pečetí swé swobody twrditi, a Česká pečet jest před rukama, bylaby
to wéc welmi nepořádná.
K tomu, jaki jest pie mezi kràlowstwim Uherskym a zemémi témito? pak
slusili to potwrzeni odtud bráti, ponèwadZ oni chti miti sprawedliwost k témto
zemím? některým slusi to rozwáziti! NeZ mà wüle jest k tomu nebyla a není, aniž
já toho potwrzení za dostatečné kladu, by pak bylo dnes zjednáno, nez kladu je
na potomni éasy k welikym . . . . . 7).
Pak já se WM“ wšem opowidám, že má wile k tomu neni, a k tomu Ja
neswoluji Neb jest to i w králowstwt Ceském zapsáno, Ze pod tau pečetí se do
těchto zemí nemají bráti takowé wéci.
1) Zde učíznuto kus lístku w rukopisu.
