142 A. VIII. Psant р. Wiléma z Pernsteina r. 1520.
Ne z wšetečnosti ani z žádosti, chtě mnoho nowin wěděti, WM" toto pisi,
než z upřímě lásky k králi JM“ Poiskému, kteréhožbych wšecko dobré rád widěl
wérné jako kdo.
Prosím WM", raéte mi oznámiti, co je WM" moZného, jak JM" wéci jsau,
aneb stojí, k čemu ta wěc jde.
Což se Němcůw dotýče, zwláštní přízeň, jaká má zachowána byti k nim od
jazyku našeho, to je WM" lépe wědomo nežli mně, toho nechám při tom.
Než prosim, možné wěci o králi JM" i o Némcich, raéte mi oznàmiti; a coz
není možného, toho nežádám.
A prosím, že mi ráčíte oznámiti, jestli WM" možné, mnoholi jest Němcůw,
a kdo jest s nimi, a dobylili jsau Němci kterého zámku králi aneb komu jinému?
Ex Hranic, sabbato ante Martini. (N. 96).
98.
Panu Poštackému: o nesnázech mezi lidmi páně a jím wzešlých.
We Hranicích, 10 Nov.
Pane Poštacký, příteli milý! W prawdě mi můžeš wěřiti, nerci Tobě zwláštně,
ale Zádnému élowéku z aumyslu nechtěl bych, aby se kriwda délala, napred ode
mne, ani od mych auiedniki. Ale mily pane Poštacký, jistě poctiwá wéc jest,
kdež můž ćlowek bez saudůw býti, i pobozná.
Pak že chceš býti u mne w sobotu, já Tě rád uzřím, a že na mně chceš
přestati: není potřebí, milý pane Poštacký, přestáwati na mně, než přestaňine обо)!
na sprawedliwosti; jat sedlaki nesaudim, aniž umim, než jistě křiwdy já żadnymi
pěknými řečmi pomáhati nebudu lidem swým.
Purkrabèt již dá sám také odpowěd; neb malau by radost měl z těch sau-
důw nepotřebných, kdyby již na to musilo prijiti. Ale mnaut bych nerád aby
prišlo. Ex Hranic sabbato ante Martini. (N. 97).
99.
Panu Janowi Kunowi z Kunstatu: odpírá jemu swé přímluwy k jednání jeho w Uhřích.
We Hranicích, 11 Nov.
S. s. w. u. p. p. a příteli mój mily! Přál bych Wám dobrého. JakZ ste
mi wzkázali po panu Viktorinowi Zerotinském, Zádajic mne, abych Wim dal pti-
mluwéi list k biskupu Pótikostelskómu, a druhý k biskupu: Wacowskému, o jednání,
w kterémZ máte jeli od země:
