Wýklad na práwo zemské české, 515
115. O stoliciech panskych.
Také jest nalezeno: ktożby mezi pány w stoliciech byl swym Ziwotem, bez
panského otpusténie, a Zalowal na jiného, neb jiný naň, a řečník toho honil: Ze
mà pii swü ztratiti.
116. O řečníku nález.
Také jest nalezeno : ktožby řečníka neměl přede pány neb před úředníky,
a prosil, aby jemu byl dán; že jemu má dán býti. Pakliby řečníka nikoli nemohl
mieti: ale sam otpowiedaje nemá zmatkem ztratiti, néZ wżdy na piniech neb na
úřadu má řečníka prositi prwé.
117. Starší bratr mlazšiemu a sestra sestře ztratiti nemóż.
To jest také práwo, k tomu prawiec, a o tu wěc dáwno páni mezi sebů
róznici mají: jedni prawie, Ze to móž býti, že starší bratr mlazšíemu, jenžto let
nemá, ztratiti móže, neb z práwa let dojda, poruénik jest mlazsieho, a jsa poručník,
móže jemu ztratiti; druzí prawie, Ze wiece ztratiti nemöZe, lečby dluhowé a zá-
wady otcem jich zašli. A tak wżdy w té pri páni stojie, jedni sem, a druzi tam
táhnůc. A těž wplně o sestrách, kteréž dědictwie otce swého osadü, pacholików
když nenie.
118. Co we dskách shledáno.
Ale což jest we dskách shledáno w takych bčziech? Po otporách, a po tom,
když starší dědiny prodáwá aneb zapisuje, že wżdy miesto ostawi, anebo sam pro-
dáwaje přimiení jméno bratra neb bratří mlazších, že jest toto práwo: když dluhu
neb záwad otcowých nenie, že bratr starší mlazšiemu dokonce ztratiti nemóZe; neb
ptirosta, swého dielu na tom bude hleděti, ktož jeho dědictwie má a jemu to
ostoji. Pakli otcowa zawada: ten je wše ztratiti mohl jim i získati. Protož starší
móž tiem činem wše ztratiti. Owsem pak ztratiti nemóż starsi mlazsiemu, kdyż
oba léta máta; neb již mlazsi léta maje, z starsieho poruéenstwie wyjde, a tak
z moci utratí. A pak i owšem mlazšícho dielu, měj neb neměj léta, wěnem za-
waditi nemóże, neż jedno swój diel. A těž wplně o děwečkách dědičkách, že
starsie zapisem neb útratů dielu mlazsie zawaditi nemóž.
119. O vise.
Visa wydawa se z latiny jako widènd neb ohledand. Ta visa bywá proto:
když kto má kterů při neb které práwo nebo wklad, jehož se leká: tehda wezma
s sebů kohož chce, i jde ke dskám, a tu swů neb proti sobě při, zápis neb práwo
kteréžkoli jest ohledá; a nalezneli co w tom swého zisku, prosí písaře, aby jemu
65 *