C. V. Wi/jpisy ze starjch desk zemských r. 1436. 65
a zapsati. Pakliby toho wšeho nebylo, totiž desk zemských ani kterého jiného
řádu miesto desk, a mne pàn buoh w tom neuchowal: tehdy tento list a toto mé
zapsanie aby bylo w časiech budúcich takowé moci, pewnosti a twrdosti, jakożby
dskami zemskými s přiznáním před úředníky desk zemských se wsi ohradü a
opatrností při tom z řádu a z práwa z starodáwna držaného bylo utwrzeno a zapsáno.
A toho wšeho na potwrzenie a jistotu peóet mà wlastnie mym prawÿm wèdomim
přiwěšena jest k tomuto listu, a k mé snaZné prosbé, pro dálšie a Sirsie swèdomie,
pečeti urozených pánuw pana Alše z Dube sedenim na Jenstein&, pana Alse ze Sterm-
berka odjinud z Holic, múdrých a opatrnych pànuow purgmistruow a konseluow
starého a noweho möst PraZskych, stateöneho rytieře pana Wiléma z Postupic
odjinud z Hrádku, a slowúůtných panosi Matěje z Dubce a Zdenka z Postupic při-
wésSeny jsü k témuž listu. Jenż dan leta od narozenie syna bożieho tisicieho čtyr-
stého třídcátého čtwrtého, ten úterý po hodu téla bozieho. (Praesens litera inta-
bulata est secundo Johannis Dupowecz A. 26. de mandato dominorum baronum ad
hoc specialiter deputatorum. Actum feria II ante Luciae Anno oc. LIII.)
13.
Zdena z Bělušowic dceři swé Dorotě po smrti swé wšecko swé zboží dědičně zapisuje.
1436, 4 Jul. (DD. XX, 96.)
Secundo Jobannis Düpowecz C. 10.
Já Zdena wdowa z Bělušowic sedčním u Winařiech, manželka někdy rece-
ného Jíry Kowáče z Kowáče, wyznäwäm tiemto listem obecně přede wšemi, ktož
jej Gtuce slyżeti budú, že jakoż mam list od swćho muże nebożtika Jiry Kowáče
z Kowáče, kterýžto list mně swědčí od něho na sto kop gr. wèna mého sprawe-
dliwého po jeho smrti, i také na poručstwie těch wšech dětí, kteréž jest se mnü
mél, i swych dédin i swého wieho sbožie, což mám nebo mieti budu tu we wsi
Winařiech i jinde kdežkoliwěk, jakož ten list na jiZ psané wéno mé a poruéstwie
šíře a zjewniájie wypisuje, a pii kterémzto listu již jmenowaném jsü na swédomie
přiwěšeny pečeti urozených pánuow pana Čeňka z Weselé řečeného z Wartmberka
a pana Jindiicha staršieho z Wartmberka seděním na Walšteině, Jana z Jenšteina
seděním na Skále, Mikuláše z Waldsteina : to já již psaná Zdena z Bělušowic swrchu-
jmenowané wéno mé tu u Winaiiech rádné obdrfané po smrti jià jmenowaného
muže mého dáwám a zapisuji i to práwo, kteréZbych tu Winariech mila i jinde
mocí tohoto listu dceři swé Dorotě z Bělušowic, a to po mé smrti, tak aby ona
již psaného wěna tu Winařiech mého po mé smrti mocna byla držeti, požíwati
i dáti, zastawiti, prodati a obrátili w swuoj poZitek, jakZby sé jie zdálo, jako swé
4. C. Il. 9
