Wijklad na práwo zemské české. 505
koli zawadí, již swój staw proměnila. A dluZna jest swé penieze wěnně ot dědice
wzieti, ktož práwo k dědinám má, a jemu jeho dčdin sstüpiti.
12. Co má wdowa wzieti po sstüpení.
W tom sstipeni, mimo penieze, co má wzieti? KdyZ jiej dsky jiného ne-
swédéie, neZ jedno penieze, má wzieti penieze, swé rücho chodicie i loZnie, na
kterémZ s swym mužem léhala a sedala, a klenoty swé, kteréž přinesla aneb: muž
jiej dal, obilé, kteréZ ssuté k swému pokrmu chowala; ale coZ w zemi, nebo jiného
nábytka, co jiej dsky neswédéie, toho mà otjiti. Dluhów muzowych platiti nemá,
než kteréž se zdluZila w swém wdowstwie, ty plat. Pakli jie co nábytku neb ji-
nych wéci dsky swédéie, to má zdwihnüti podlé desk poloZenie; w téch wécech
má se zprawiti dskami swymi.
73. Starým práwem též wdowa wěno ztratí.
Také podlé starého práwa wdowa swój staw promění, když po smrti muže
swého po roce dietě má; zjewně jest, že swého stawu poéestného nezachowala a
dále také nenie hodna toho swobodstwie. To jest prawo staré, a páni dobře
k jejie polepšení ustanowili.
74. Na koho po smrti wdowy wěno spadne.
Po smrti wdowy každé, kteráž swého práwa wénného jinému dskami neza-
wadi kterakżkoli, prawo jejie na krále spadá. Ale chlebili s dětmi, zlé i dobré
s nimi trpieci, jejie wéno na déti spadá. A budeli třeba o jejie bydlo s dětmi,
má k ukázaní dosti byti na panu poprawci najbliżsiem, w jehož je kraji, jemuž
w tom má wěřeno býti na jeho přísahu, bez jiného ukázanie.
1$. O poručníku sirotčiem dskami.
Poručník každý dskami jest sirotków i jich zbožie do jich let tak mocen,
jako sám otec, prodati, zapsati, obrátiti k swé wóli; kromě wěnowati nemóže, dáti
ot sirotków nemóže, ani jim kterým póhonem do jich let co ztratiti. A dale jeho
moc netrá, než jedno do let sirotka prwnieho; neb ten léta maje, i hned jest blíží
poručenstwie, nežli onen dskami.
76. O společníku ot krále wydaném.
Co společník ot krále wydaný sirotkóm, neb poručník, moci má? Nie ji-
ného, než zaruče dobre pred üradem, aby sirotkóm neutratil, ani jim zbožie do
jich let umensil, drZeüi sirotky bude; a jestliżeby bożiem prepusténiem do let spra-
wedliwych bóh sirotka neb sirotków neuchowal, a jich zbožie nápad mčl jíti na
krále: tehda ten sirotčí poručník neb společník nápad králów wezme, a jiného
А. С. Ц. 64
