C. V. Wipisy ze starÿch desk zemskÿch г. 1492, 55
Žakowec z Lažan, Přibík: z Borowice, Petřík: Swatomir z Důdlek (sec) a Kunrat
Jedlice z Petrowic, swe jsúů pečeti příwčsili podlé mne k tomuto listu. Jenz jest
dán na Zwiekowé, léta od narozenie syna bożieho tisíc čtyři sta dwamezcietmého
léta, tu sobotu pred s. Matájem. (Intabulata MCCCCLIV, feria sexta quatuortempo-
rum quadragesimae).
v
De
Fridaus z Hory Kutny zapisuje Janowi Chotauńowi z Nestójowa 1000 fP na dódinach swych.
1423, 26 Jul. (DD. XX, 21)
Já Fridůš ot hory Kutny wyznáwám tiemto listem wšem wuobec, kdež čten
neb slyšán bude, že s swú dobrú wolí a s přátelsků radů zapsal sem a mocí za-
pisuji listu tohoto tisíc kop gr. na swém dědictwie, ze jména na wsi na Bojma-
uech, na IMorkách na wsi, Druhonicich na dworu, state¢nému rytieii panu Janowi
Chotüñowi z Nestèjewa, i jeho dèdicôm, se wsim plnym panstwim i k tomu prislu-
senstwim, s lukami, s lesy, s luhy, s dédinami ornymi i neornymi, s reki, s potoky,
s potoëinami, a k tomu i s podacím kostelním w tej wsi w Bojmanech, sobè ani
komu jinému tu práwa kterého nepozuostawuje ani zwlástenstwie, krom swrchu-
psanému Chotúňowi a dédicóm jeho, a to ku prawému panstwie a dédictwie jemu
i jeho budúcim, k dání, k prodání, k jmění neb s tiem učiněnie , jakžby se jemu
zdálo, jako swym wlastnim dědictwim; a toho sem jemu postüpil a mocna jej toho
učinil dobrowolné, a mám jemu to i slibuji swi dobru wiru kiestanska we dsky
zemské wložiti za sweho zdrawého Ziwota, a zapsati tâdem a obyèejem zemè Ceskej
na prwé, na druhé, na tretie, a koneèné na étwrté suchć dni, kdyżby najprw dsky
zemské byly otewiieny; pakliby dsky zemskć w tć chwili nebyly otewiieny, ale
jemu to zprawili a oëistiti lem řádem a obycejem , jakoż pini, rytieii, panoże a
obce země České swä dědictwie sobě budů zapisowati a na ně jistotu činiti.: Pak-
liby mé swrchupsaného jistce prwé buoh smrti neuchowal, neZlibych to dokonal,
ale dáwám tomuto zápisu plnú moc i plnć prawo, aby tak byl jemu platen, a taku
moc mel, jakoby to zapsáno měl we dskách zemských řádem a obyčejem již jme-
nowaným ; a prosím pánuow úřednikuow, kterizby ty éasy byli u desk zemských,
aby to swrchupsané dědictwie kladli již psanému panu Chotünowi neb dèdicuom
jeho we dsky zemské, kdyžby on nebo jeho dědicowé toho tiemto listem požádali.
Tomu na swédomie a pro lepàie jistotu swü wlastnie peóet piiwésil sem k tomuto
listu, a priprosil sem urozených, statečných a slowutných pana Haška z Walšteina,
pana Chwala z Rican, Witka z Zehusic, MarSe z Stakorce a Tomaska z Wiece-
milic, Że jst wedle mne swè wlastnie peceti na swédomie К tomuto listu priwesili.
Dán a psán na Horách Kutnách, léta od narozenie syna božieho, tisíc &tyrysta
