360
Také sa páni nalezli, že ižádný élo-
wek w Ceskéj korunè, buď pán, rytieř,
panoše, města nebo člowěk kteréhožko-
Jiwěk řádu, nejmá přijietí ižádného takého
zemského zhůbce a škódce. Ktozby pres
nález panský swrchupsaný učinil, w swé
twrze a pfiebytky pfijal: ani mà s nim
obeowati, ani Jemu iZádnü wéci nakládati.
Pakliby kto přes to přijal neb pomáhal:
tehdy každý ten jest otsůzen zbožie na
Králowu Milost, tak jakož jest swrchu-
psáno, a práwa nejmä mieti s ižádným,
a má býti jakožto psanec, kdyžby po-
prawce toho kraje tiie páni přísežní naň
wyswédéili a wyznali. Pakliby sé o to
ü trie páni delili: tehdy na kterüzby wèt-
Sie strana swédéila, na tom mà ostati.
O poprawé páni prawie, byloliby,
zeby na koho bylo dowedeno poprawcemi
a konšely toho kraje: tehdy má sě nad
takými poprawa státi, a práwa ižádného
nejmá mieti, jakoZ swrchupsano stoji. A
nad kýmž sě poprawa děje, nejmá ot po-
prawci zbożie to hubeno býti ani bráno,
než oděnie jeho a jiezdné koně a což
s kata jest dosti, ale wiec nic. Akdyzby
nemohli takého nikde chytiti, tehdy po
mésieci má taky wywolàn byti w méstech
po krajiech, jakoż práwo staré jest.
Také páni nalezli, aby wšecka bránie
moci, wšecko násilé, otpowědi, stráže i
wšecky nátisky stály a minuly w Českéj
koruně, buď otpowedi neb meotpowédi.
Pakliby kto proti tomu učinil, tehdy jest
D. V. MWýpisky práwní a saudní
otsüzen zbožié na Králowu Milost, jakož
jest swrchupsáno, a žádného práwa proti
žádnému nejmá mieti, a má býti jakožto
psanec; než každý aby sebe hleděli zem-
ským práwem, jakožto starý obyčej jest.
Takéž, páni prawie, ježto strahuji
proti panskému nálezu, lúpežowé na sil-
niciech, näsile, wybojowe a jimanie, kte-
réžto sé dějí, twrzí stiekanie a osazo-
wánie, příjmy a zlodějów chowánie proti
panskému nálezu; a proto sě ižádná po-
msta a poprawa neděje. (Ondř. z Dube
Wyklad. R. Wenceslai dipl. dd. 1405.)
Vienn. 3483, fol. 4°. Talmb. 54".
A tito páni při tom byli: král Sigmund
Uhersky, Hefman Chustnik komornik, Hynek
Berka z Honśteina sudi, Smil z Richmburka,
najwyšší písař desk zemských, kněz Wolbram
arcibiskup Pražský, kněžie Jan Olomucký a
Jan Litomyšlský biskupowé, Racek ze Šwam-
berka, Boček z Poděbrad, Purkart z Janowic,
Jindřich Lacembok, Jindřich z Náchoda, Otta
Bergow starý, Zdeslaw ze Šternberka, Jan
z Michalowic, Jindiich starżi Berka z Husky,
Wilém ze Zwieïetic, Jan z Fridmburka, Jaro-
slaw ze Zlebów, Ales Skopek z Dubé, Jin-
dřich a Oldřich ze Hradce, Póta z Častolo-
wic, Jetřich z Náchoda, Beneš Silný z Dubé.
Aleš z Šumburka, Jan ze Swamberka, Hynek
Zajiec z Pihle, Tas z Boskowic, Jan z Wartm-
berka, Herbort z Kolowrat, Albrecht z Ko-
nopiště, Jan z Wlašími, Beneš z Děčína, Mi-
kuláš ze Zbraslawic Kolowrat, Jindřich z War-
tenberka 1), Wáclaw z Wartenberka, Jan Bo-
ček z Poděbrad, Ilynek z Čerwené Hory, a
Jindiich z Dubé, i jini mnozi pani na tom
sudć byli.
1) Latinskć zapisy, srowniwajice se we jmenich wżech s tímto českým až posud,
kladau napotom tyto pány: »Henricus Berka junior, Janko de Wismburg, Johannes Botek
dePodébrad, Hynko de Wismburg, Henricus Skopek deDube aliique multi.« Wiz óíslo 101.
