C. VI. Nejstarší zápisy Hradccké r. 1388. 321
Kteréžto wšecky swrchu pojmenowané a psané wèci swrchupsanÿmi ubrmany
mezi Petrem a Janem ze Stráže a mezi námi mocným ubrmanstwim wypowěděné
my swrchu pojmenowani Oldiich a Piibik nasi dobru wóri beze wsie zle Isti a pod
základem tisic kop grosiew střícbrných Pražského rázu na páně Janowo z Rozm-
berka, a neuchowalliby buoh pana Jana, ale na swrchupsanů ubrmanů wyznánie,
jakoż jest swrchupsano, zdrżeti a plniti slibujem. Paklibychom, jehożto boże nedaj,
těch swrchupsaných wčci nebo kterého kusu z nich nedrželi, a swrchupsany pan
Jan z Rozenberka, a sselliby pan Jan, a swrchupsanÿ pan Jindiich, a sselliby pan
Jindrich, a swrchupsany pan Sazema pro nezdrżenie weci swrchupsanych diiewe
řečený základ na nás wyznal: tehdy po jeho wyznání my swrchupsani Oldiich a
Přibík, a my Ondřej řečený Zásmuk z Wlčetina, Oldřich řečený Noha z Krchleb,
Herman Domaslawów bratr z Studené a Jan řečený Lutina z Wikšic, rukojmě jich,
we čtyšiech neděléch od páně Janowa z Rozenberka, a neuchowalliby buoh pana
Jana, ale páné Jindrichowa ze Hradce, a sselliby pan Jindiich, ale páně Sazemina
z Ústie wyznánie počítajících, wšickni společně naší dobrú a krestanskü wérü, beze
wšie zlé lsti a nerozdielnů ruků, swrchupsaným Petrowi a Janowi ze Stráže, straně
poslušnie, swrchupsaných tisíc kop základu hotowými penězi dáti a zaplatiti sli-
bujem a mame. Paklibychom toho neučinili, tehdy kteřížtokoliwěk tiie z nas swr-
chupsanymi Petrem nebo Janem nebo jich jistým poslem budem napomenuli, ti
každý z nás se dwčma koňoma a s jedniem pacholkem ihned nazajtrie jeden na
druha neukazuje ani sč druh druhem omlůwaje, beze wšeho prodlenie do mèsta
do Budèjewic k ctnému hospodátowi od diiewe reéenych Petra a Jana nam uka-
zanému w prawé a wuobyklé w Ceské zemi leZenie máme wjieti, odtud nikam
newyjieZdéjle na izádné prawe (sic), jeliZ tisíce kop swrchupsančho základu hoto-
wymi penězi Petrowi a Janowi ze StráZe úplně zaplatíme. A po dwú neděli, ležme
nebo neleZme, swrchupsany Petr i Jan wedle toho listu moc mají plnů těch tisic
kop grosiew Pražských w židech nebo w křesťanech na nás na wšech škodu
wzieti; a my, kteříž w to leženie wjedem, to před sě máme konati tak dlůho,
jeliž těch tisíce kop swrchupsaného základu se wšemi škodami, kteréžto škody pro
nezaplacenie těch tisíc kop swrchupsani Petr a Jan kterakZtokoliwek wezmü, a
kteréžto škody, ež sů je wzeli, na kříži práwem bez zmatku ukáží, jim Petrowi a
Janowi úplně zaplatíme.
Na kterézto zredlné swèdectwie a potwrzenie wsech swrchupsanÿch wèci,
pečeti naše s naším jistým wèdënim a s dobrÿm powolenim k tomuto listu sme
pfiwesili. Tyto swrchupsané smlüwy a tento list dan jest léta od bozieho naro-
zenie tisíc tři sta osmdesát osmého léta; däly sû sè a wypowiedäny w Budèje-
wicich, den swatého Linharta. (Peëeti ptiwéseno sest, z nichž čtwrtá i pátá již
trochu poruseny jsau.)
A. È. IL 11
