256 B IV. Śnómowni wici Ceskć r. 1449.
tolio zwésti nemohü, neZ k tej summe, jakoż sami od sebe podawali diiewe, a że
k tomu swých ještě po tisíci zlatých jemu na pomoc pridati musie, welice prosiec
nás, abychom z sebe jednoho a zwláště Mokrowúského ku panu wyslali i prosili
JM", aby to pro jich službu učinil a na té summě přestal, široce wyprawujíc, kterak
mnoho z toho puojde tèm zemiem s obû stranů, a zwlaste panu a pratelom jeho
čest weliká i užitek. A kdyż sme wuoli pânè i jeho přátel zwèdèli, prwé sme
jim podali, že kjich prosbě těch padesáti tisicuow prwé powěděných póldwanácta
tisice zlatÿch ulewujem, Zâdajie by se racili priciniti, aby k té summé od nich
podané pólčtwrta tisíce zlatých bylo přidáno; pakli to býti nemuož, ale ku příměří
J* M" podanému 2e pán s swymi prátely swoluje za dwe létě: pod tů: wýmienků,
aby dwa mesiece napted w tom času wěděti bylo dat. Tu sta oba markrabie
welmi se pánu zakazowali, slibujice, Ze chtie k jeho cti a k dobrému, když jich
požádá, těch pólčtwrta tisíce každý z nich naložili a utratiti. A my takowć jich
zakazowánie a podáwánie slysiec, swolili sme k tej summé, jeZto sü knieZata welmi
toho radostni a wdecni byli, a hned sme sli té smlüwy spisowat. A najprwć mir
křesťanský mezi markrabí a pánem i jednotů jeho na tyto kusy dolepsané: za
wézné 16,000 zl., a k tomu základ za nepostawené propadeny; za Hoerswerd
10,000 zl.; panu Doninskému 4000 zl. A kdyZ to bylo ujistèno, tehdy wèzñowé
aby wsichni byli s obû stranû propustèni a präzdni, zäkladowé jimi propadeni i
listowé aby wraceni byli a propusteni. Pak o ty weci, coż se koruny dotÿèe, aby
do pána budúcieho krále Českého tak stälo; pakliby se kralowstwi z obecného
sněmu zdálo o ty wèci winu dati markrabi Misenskému, melby jim z toho praw
býti tu, kdežby toho práwo a řád byl. O Osek a o Duchcow, jakož pan Jirik
prawa na to staná má, 1éZ aby jemu markrabie praw byl. Pan Jiřík: aby mar-
krabí Mišenskému list zpráwný od sirolkuow páně Wilémowych dětí na Jloers-
werd učinil, léno k králowstwi Ceskému w tom wymieüuje. A ten mir aby trwati
a státi mohl mezi markrabi s jeho zemiemi a panem Jiríkem s jeho jednotà, aby
wsecka prerusenie piimerie pominula, aby wiec ižádný wálek nepočínal, než měl-
liby kto z jednoty páně Jirikowy k markrabí neb k jeho komuzkoliwek kterü winu,
aby na tom prówe prestal, kterómużby ten: zawázán byl, a konec a miesto: aby
mu učiněno bylo po Zalowäni w šesti nedèléch a we třech dnech, a zase těž od
pana Jiříka a jednoty jeho aby se stalo.
A když sme to wše sepsali, tehdy potom markrabí Mišenskému někaké no-
winy přišly, že Lůnští a Zateéti wáleti nechtie, ani panu Jiiikowi wiec pomihali,
ale że chtie smliwu neb piimóiie mieti do budůcieho pána; a také někto jemu
powedel markrabi Misenskému, Ze pán Jiřík s Morawsků zemi wálku jisti mi, aby
se ho toto léto nebál, byl mohl nai táhnüti; toho wseho sme spraweni jistotné.
A tak té smlüwy, ku kteréž prwé se byl swolil, nechtel dr2eti nic, najprwé prawé,
