250 B. IV. Snómowni wóci Ceskć r. 1449.
obecné dobré, w němž waše také i wšech této země přebýwačów záleží, umdliti
a zkaziti proti bohu a sprawedlnosti usiluji , byšte jim měli pomáhati: ale je na-
wedete, atby rowná podáwánie má i piatel mych piijali. Nebt my o to stojíme,
atby se od nich zemi prawó stalo, od sebe chliec sněmem obecnym, neb kohożby
snem wydal, rownó ućiniti i zase piijieti. Paklit pres to bude chtieti swé wuole
pożiwati se mni i s mymi prately: my panu bohu üfajice a sprawedlnosti, radèjsie
jich swówolnosti s boźski pomocí bräniti se mienime, hrdel i statkuow powäèiece,
neżlibychom o wsecky sprawedlnosti duchownie i swètské, kteréZ se netoliko wás
neb nas, ale wsie zemé dotyéi, ükladnymi jich obyéeji méli byti utisténi, wám
wěřiece, Ze proti jich swéwolnosti nám radní i pomocní budete. Nebo nepo-
chybně doufám wšemohůciemu, žeť jich neupřiemnostem božská moc neráčí pro-
spěchu dáti. Také dotýčete, žeby se wám zdálo, abych na sněm do Plzně jel, a
żebyste se chtéli priéiniti, Zeby dosti bezpeëstwie zjednäno mi bylo: tohot jsem
wděčen od wás, jakožto od přátel swych milych, a uéiniltbych to k žádosti wašie,
bychť rozuměl, Zeby ten sněm o obecné wěci složen byl. Nebt se zdá mně a
přátelóm mým, s kterýmiž sem se nedáwno u Hory sjiežděl, žeby tam nase dare-
mná jiezda byla, poněwadž toliko o stranné wěci ten sjezd jest položen, tak jakoż
z páně z Rosimberka listów rozum okazuje. Než poslinot jest ku panu z Rosim-
berka, atby gleit dán byl těm, kteréž od sebe do Plzně wyšlem, atby tu na tom
sjezdu zprawili a oznámili, k čemuž sme se podáwali i ještě podáwámy, a že my
hotowi jsme k obecnému dobrému slůžiti bez prótahów, ne jako oni, jeZto obec-
ným dobrým z dáwných časów i nynie komuzkoliwèk k wuoli pro swé zwláštnie
zisky protahují. Doufamt wam üplné, jakozto lidem sprawedliwym, że na tom
sněmu tu tento list zjewné kázete éisti, a priéinite se, aby rowné ode mne a od
mých přátel přijali i od sebe nám učinili, a obecné dobré aby bylo jednáno bez
meSkänie. Dat. na Poděbradech, w prwní sobotu w posté, let boZich etc. NLIX.
Jiřík z Kunstatu a z Poděbrad.
26.
»Smlüwa Hradecká a Pelhtimowská.« (Z rkp. Sternb. p. 113—121.)
We Hradci Jindrichowe, 1449, 10 Apr.
We jméno boha milého sčastně, amen. Jakoż urozeni pani a rylieistwo i
zemané také i mésta králowstwie Ceského, sjewse se s jedné strany do mèsta Jin-
dřichowa Hradce někteří, a s druhé strany w mésté Pelhrimowé nékter, o wálky
a nesnáze a záštiíe: wzniklć mezi urozenymi pany, panem Jirikem z Kunstatu a
z Poděbrad a jeho pomocníky s jedné strany, a panem Oldřichem s druhé strany,
i o jiné wšecky, kteříž jsů podlé stran nadepsanych w to záštie wnikli a zašli, a
