268 В. Ш. — Snémowny wéci České r. 1442.
bohdá s waší radů a pomocí, též i našeho milého bratra krále Římského, s kte-
rýmž sme již úplně smluweni za jeden člowěk, i s jiných našich přátel přičiněním
cesty dáme, ježto ta země v pokoji a radu bude moci zuostati. À wérime wám
úplně, že majíce boha a sprawedliwost před očima, swů čest a té země dobré w
tom opatříte. Neb s pomoci boZi a jmenowaného bratra: našeho krále Římského,
i w Uhtiech nase i syna naseho wé&ci w dobrém položení jsů, ježto my bohdá
pii té zemi zuostanem. Paklibyste toho neučinili, a wždy knieže cizé před sie
chtěli wzieti proti práwu našemu, jenž wám toho wzdy newérime: jiZbychom mu-
sili rady a pomoci krále Římského i wsech kräluow křesťanských, korferštuow
i jiných přátel naších požiti, abychme tak nesprawedliwè nebyli odtištění: našeho
dědictwie, ježtoby to býti nemohlo bez weliké škody, nesnáze a roztrženie země
České. Neb wiete, že kniežata, města i wšecka Slezie, Lužická země i Šest měst
i jiné země okolnie, též i mnozí w Morawě, nám a našim dětem slíbili a prisáhli
jsú, bohdá pii nás stále ostanú. Meloliby pak skrze to co zlého se té zemi
státi, jižbyste widěli, žeby to ne naší ale waší winú bylo. A wčfíme, že w tom
učiníte, jakož wám ptislusie, spominajic dobrodénie piedkéw našich, a že sú
wždy Čechowé při předcích našich nepohnutedlně i s prolitim swe krwe zuostali,
a za to weliků chwálu odewšech jměli sů, s rozšířením jasným toho králowstwie.
Protož ty wěci wážiec, učiňte jakož wám úplně wěříme a doufáme. То мат
wsem milostiwć chcem spominati. Dán w Hamburce, w sobotu po s. Bartoloměji,
Urozeným, statečným, slowútným a opatrným, Oldř. z Rosen-
berka, Menh. z Hradce, Hynkowi z Pirkšteina, Alšowi ze Stern-
berka, Janowi z Risemberka, Zbyńkowi Zajieci z Hasenburka,
ijinym pánóm, rytiefóm a panoëem, Prazenôm a méstuom a
jich posluom k roku nynéjsiemu do Küby wyslanym, wérnym
našim a zwláště milým.
9.
Přednešenj poslůw od králowny Alžběty k stawům králowstwj Českého na sněm obecný
wyslaných.
JF Praze, 29 Jan. 1442.
»Tuto sie znamenáwá poloZenie, kterézto my Albrecht z Koldie, hauptman Swjd-
»nickf a Jaworsky, Oldiich Eicingar z Eicinga a Arnośt Leskowec, hauptman Znojem.
»sky, od milostiwć panie naàie, p. Elzbéty Uherské, Dalmatské, Charwatské oc. królowe,
»učinili sme a zdiáli, ku pánóm, zemanóm a méstóm králowstwie Ceského, zde w Praze
»sebraným, w pondělí před hodem hromnic, anno oc. 42.«
Najprwé, milí páni, milostiwá paní naše králowá prikázala nám, abychom
wám ot JM“ wzpowčdčli zwláštní milost, pfiezeń i wšecko dobré, abyšte wy
i wšichni bydlitelé tohoto králowstwie stáli w dobrém pokoji a w řádné i poctiwé
