R4 A. I. Psanj cjsaře Sigmunda r. 1425.
25.
Témuž: opět odpowjdá, že se naň nehněwá, pak že Pražanům žádaného slyšenj dáti
nemůže, leč we Wjdni ; tóż o přegatých listech zpráwu dáwá.
W Skalici, 1425, 3 Dec.
Sigmund z bożie milosti Římský král wždy rozmnožitel říše, a Uherský,
Český oc. král.
Urozený wěrný milý! Píšeš nám, žeby byl srozuměl, bychom sie na tě
hnówali oc. Dáwáme wédéti, Ze sie na té nehnéwáme. NeZ bylo nàm za jisté pra-
weno, Zeby do roka sneprátely prímétie jmél, a Zeby to mezi tobů a jimi již bylo
dokonáno: a chtiece to üplné zwédéti a na jisto ptijiti, i byli sme za tiem to
u Wratislawi stawili, oč si byl Mrakše swého poslal; a pak sme to zasie pro-
pustili, že Mrakeš se p. Jankem po to zasie má jeti. Neb wies, na éem sme na
rozjetí spolu byli ostali, že nemáš w žádné příměří: s nasimi neprátely wstüpiti
bez našeho wčdomie. A poněwadž sie toho ješče drżiś a drZeti chceš, to od tebe
rádi a s wděčností slyšíme. Také jakož nám píšeš o Pražanech, kterak sů k tobě
poslali, ješče wždy o slyšenie stojiece, a žádáš od nas zprawy, kterak sie mas
w tom drżeti a kteraků jim máš na to odpowěd dáti: dáwáme wèdèti, že sme
s swü raddů na to myslili a potaz jměli; a o slyšenie dánie, to na nás neslušie,
nežli na papeže : než chtieli přátelské slyšenie, a takowé jakož sme jim pod Wy-
šehradem podáwali, o to ať sie s námi aneb s oswieceným Albrechtem, kniežetem
Raküskym a markrabí Morawským, synem naším milým, do Wiedně aneb do Korn-
neumburka sjedú, a tu ať s sebů příwedů kohož chtie; a kleitu jim dosti dáme
a zjednáme. A mistři s obü stranü at s sobü mluwie, a prátelsky kaZdy swuü pri
powie, neb je tu u Wiedni mistrów dosti; a my, neb ktož tu bude, budem přá-
telští smluwce. Pakli chtie slyšenie jakož oni žádají, o to chcem rádi ku papeži
poslati a o to státi, aby jim slyšenie u Wiedni dźno bylo. A wóz Ze jsu listowe
piejati, a těch listów priepisy posielàme, a nezdarma; nebt sie jest Kostka do
Brna gleitowal opét na nowé teydinky, chté nowé teydinky o tu wèc zaëieti. À mě-
loliby co z toho býti, tehdy bychom tobě radějie té cti popřieli nežli jinému, a
zwlášče tak lehkym lidem. A protot ty priepisy posielàme, aby sie potom uměl
richtowati. Dán w Skalici, w pondéli pred s. Barboru, kralowstwi našich Uher-
ského sc. w XXXIX, Římského w XVI a Českého w šestém létě.
Ad mandatum D. Regis: Michael praepositus Boleslaviensis.
Nobili Ulrico de Rozemberg,
fideli nostro dilecto.
