196 B. I. Zápisy pražské obecnj od r. 1414.
pán, pan Wáclaw, Římský král wždy rozmnožitel říše a král Český, pán náš milo-
stiwý, wšechny i každé nechuti a protiwenstwie, kterych jst sie dopustili urozeni
Racek, Jan a Póta z Janowic a Risenberka bratří i se wšemi swými, kteří jsú
podlé nich zašli w těch wálkách a proti Jeho Welebnosti a koruně České až do
sie chwile skutečně učinili: ty wšechny winy jim odpustil i odpušťuje milostiwě,
k swé milosti je zase piijimaje. Też i my s wolí našeho pána sjednawajice sie
a jeho přikázanie plniece, swrchupsané Racka, Jana a Pótu i se wšemi jich, kteří
jsú s nimi w těch wálkách zašli, jmáme k našeho pána milosti za přijaté a za
nawrácené, nepřepůšťujíce je od nižádného pro ty nechuti w stdech nebo bez
súdów stawowati, ani obžalowati w žádné mieře. K tomu na swědomie pečet naše
jest k tomu listu piiwesena. Dan w Praze, w úterý před swatým Prokopem, léta
po boziem narozenie tisicieho étytistého a čtrnáctého. (Str. 116).
10.
Pražané seznáwagj, že bratřj ze Šwamberka od krále Wäclawa opét k milosti pfi-
gati gsau.
W" Praze, 3 Jul. 1414.
„Littera restitutionis dominorum de Swamberg.“
My purgmistr i konšelé welikého města Pražského, wyznäwäme zjewné
tiemto listem wšem, ktož jej uzřie, nebo čtůce uslyšie: Tak jakož najjasnějšíc
knieže a pán, pan Waóclaw, Rimsky král, wždy rozmnožitel říše a král Český,
pán náš milostiwý, wšechny i každé nechuti a protiwenstwie, kterých sů sie do-
pustili urození Bohuslaw z Šwamberka, Hynek Krušina z Šwamberka a Jan z Šwam-
berka bratří i se wšemi swými, kteří jsů podlé nich zašli w těch wálkách, a proti
Jeho Welebnosti a koruně České až do sie chwile skutečně učinili, ty wšechny
winy jim odpustil i odpúšťuje milostiwč, k swé milosti je zase přijímaje: 16% 1 ту
s wólí našeho pána sie sjednáwajíce a jeho přikázanie plniece, swrchupsané Bohu-
slawa, Hynka a Jana i se wšemi jich, kteří jsů s nimi w těch wálkách zašli,
jmáme k našeho pána milosti za prijaté a za nawrácené, neprepüstujice je od ni-
Zádného pro ty nechuti w südech nebo bez südów stawowati ani obžalowati
w žádné mieře. K tomu na swědomie pečet naše jest k tomuto listu priwésena.
Dáno w Praze, у úterý před swatým Prokopem, léta po božiem narozenie tisicého
čtyřistého a čtrnáctého. (Str. 116).
