176 D. I. Sezndnj swedkiw od т. 1453 — 1456.
Prahy jezdil, wozem weza, a otec mój jemu úroky nosil. A wšeho znamenie,
kdyż w jednu chwili piinesl jemu otec mój úrok, bylo zim&, a on sam Falknaur
kupil mi kabatec. A po jeho smrti já zuostaw na swého otce dédictwi, jakoż
i podnes jsem, platili sme úroky Hanuškowi otci Jindřichowu, a již až do sie
chwile platime Jindrichowi. Ne to pomnim, že nás otec Jindrichów byl zastawil
Janowi Skolowi; tomu sme několik let platili úroky, A když nás Jindřich wy-
platil , již jemu jakožto dědici platíme. (Str. 123).
Zabokliky a Cejkowice, wsi w Zatecku.
R. 1456, 24 Febr. swědectwj k odporu pro Beneše Sekyrku z Sedčic.
Jiřík Chlup z Čejkowic: To mi dobře swědomo a pomním, že Jindřich pra-
děd Benešów Sekyrków držal to zbozie w Zabokliciech i w Cejkowicich; a po
něm Bušek, Bořita, Beneš, synowé téhož Jindticha; a nepomnim, by kdy z jich
rukü to zbozie wychâzelo. À jiZ nynie drzie Busek s Benesem. (Str. 117).
Chłumin, wes w Boleslawsku.
B. 1456, 25 Febr. swédkowé k odporu pro Jaroše ze Stránowa.
Rameš ze Hrádku: To mi swědomo, když sem byl w Stakořiech seděním,
fe pani Margreta wdowa po starém (Dobešowi) Hřáňowi zuostalá, byla jest tu w
Chluminé po jeho smrti, a tu chlebila s dětmi swými, až i umřela.
Mikuláš Fricek 2 Dalem2fic: To mi swědomo, Że pani Margreta wdowa
Hřáňowa po smrti jeho chlebila jest w swém wdowstwi tu w Chluminé s détmi
swymi, i z toho statku odbýwala dcer swých; a ač i ty wdlky byk. odtud wy-
tistèna, wsak nawrâtiwsi se zase, tu jest byla. (Str. 118).
Jan Lapačka ze Sukorad: To mi swedomo, že nebožka paní Hřániowa po
smrti muže swého chlebila jest s Jindrichem Hřáněm synem swým až do smrti
stawu swého wdowského neproměniwši. (Str. 123).
R. 1456, 6 Oct. swědkowé k odaumrtj pro Mikuláše z Lestkowa.
Jan z Solie: To mi swědomo, že Hřaň z Chlumína umřel prwé než žena
jeho; a to smiem téci, Ze po jeho smrti seděla jest na swém wéné tudiez w Chlu-
míné, stawu swého neproméniwsi aZ do smrti. A syn jeji ten se tlükl wZdy po
sluZbách. (Str. 148).
Stch z Malobratric, w KnéZmostu bydlem w podruzstwi: To mi swédomo,
Ze paní Margreta wdowa po Hiińowi zuostali umfela jest tu na swém wěně
w Chluminć; a po smrti jejie hned syn jejie to drial. (Str. 150).
