EN | ES |

Facsimile view

792


< Page >

C. I. Staré zápisy rodu Sternberského, 1421. 149

zaplatil a nedal. A jestliżebychom my swrchupsani opat i weśken konvent tëch peněz úročných puol druhého sta kop grošuow našim wěřiteluom i jich budůcím na ty roky, totiž na s. Jitie nebo na s. Hawla, nedali a penězi hotowými neza- platili, jehož bože nedaj: tehdy jim swrchupsanym pánuom a jich budůcím - wáme tiemto listem plnů moc i plné práwo, ty penieze wzieti w křesťanech nebo w židech, na naši na wšech škodu, a naše lidi, kteréž máme a k našemu klášteru přislušejí, nebo ještě mieti budem nebo naši budůcí mieti budů, maji moc je - mati, stawowati, w městech hrazených i w nehrazených, we wsech i na cestách, i jim zajímati i také se w lidi i we wsi i we dwory i w dědiny mohů se a mají uwázati dotud, dokudby swých zadržených úrokuow newybrali w plně do cela, i se wšemi škodami, kteréžby wzeli a je ukázati mohli dobrÿm swédomim. A my proti tomu nemáme mluwiti ani otpierati: paklibychom co mluwili, to bychom učinili proti swé cti i proti swómu zapisu. A ktoZby tentu list měl s našich we. titeluow nebo s jich budüciími dobrü wolí, tomu dáwáme tůž moc plnů i plné práwo, což tento list swědčí. A toho wšeho na swědomie a pro lepší jistotu i pewnost plnů a dokonalů my wšichni swrchupsaní s naším dobrým rozmyslem a woli naší wědomě swé pečeti u wosk wdáwené, tociž opatowu i konventskü toho našeho konventa a kláštera Opatowského, dali sme přiwěsiti na utwrzenie tomuto listu. Jenz jest psán a učiněn léta narozenie syna božieho tisíc čtyři sta we dwa- cátém létě, ten čtwrtek před s. Mikulášem.

13.

Perchta ze Šternberka i poddanj gegj přistupugj ke straně Husitské, slibugjce wésti a hágiti čtyry artikuly Pražské.

(Formule, od r. 1421.)

Perchta ze Šternberka wdowa, někdy manželka uroz. pana Petra tudiež ze Šternberka, wyznáwám oc. že sem i hned po smrti swého pána swrchupsaného swobodné a dobrowolné a bezewšeho přinucenie přistůpila a ptistupuji, moci to- hoto listu, ku prawdám bozim we čtyřech artikuléch od pánów Pražských wede- ných; a ty skutečně wésti a poddané swé držeti slibuji po wšem swem panstwi, do toho což mám a doniž mne stáwati bude, bezewšeho bohdá ustůpenie, s hrady, s městy, s wesnicemi i s twrzmi i se wší swú mocí, proti městu Pražskému o ty čtyři kusy nikoli nebýwati, než jim wěrně a sprawedliwě těch kusów hájiti a brá- niti pomocna býti bezewšie lsti slibující, pod wěrů a pode ctí swů křesťansků, bezewseho odpieranie. A my Diwiš z Tichonic na Šternberce, Myslibor z Cho.. na Konopišti hradów purkrabie, purgmistři, richtáři, konšelé i wšecky obce měst w Benesowë, w Diwišowě, a diel toho panstwie Sternberského a Konopištského



Text viewManuscript line view