144 C. I. Staré zápisy rodu Šternberského, 1404.
mnů a mezi urozeným panem Petrem z Krawať, pánem Strážnickým, tociž o ryb-
nik a o siecí; a coZ koliwék ná$ zwolenec pan Smil již psaný mezi náma wyřkne
a wypowie, na tom chci dosti jmieti po wyréeni inhed i potom, a slibuji to zdr-
Zeti swü wérü čistú beze lsti. Paklibych toho nezdržal a to zwrhl, jehoito buoh
nedaj, tehdy slibuji panu Petrowi swrchupsanému dwë sté htiwen grosuow Praz-
ských peněz, počtu a poplatka Morawského, dáti a poloZiti w Stráznici we čtyřech
nedéléch. A my Heres z Steheléewsi, tu dobu purkrabie w Weseli, Jan reéeny
Chabřec, Jan z Miličína řečený Liška, a Niklas z Aibrdorfa, rukojmě s ním a zaň
za pana Marquarta i spoluslibce, slibujem naší dobrú wčrú čistú beze wšiej zlej
lsti, těch dwě stě hriwen grosuow dáti a poloziti panu Petrowi w Stráznici pod
tiem rokem, jakoZ swrchu psáno stojí. Paklibychmy toho my jistec i rukojmé
neucinili, jehoz buoh nedaj: tehda kteráZkoliwék dwa z nás rukojmi budem upo-
manuta od pana Petra z Krawat, inhed kazdy sám sjednim pacholkem a se dwéma
koñoma slibujem wléci w leženie obyčejné w Strážnici w dóm hospodáře ctného,
kdež nám skrze pana Petra bude ukázán, a odtad slibujem newyjeti żadnym
práwem ani obyčejem, dokowadž bychmy dwě sté hriwen grosuow panu Petrowi
nepoloZili a nedali , i wšecky škody, jezto by byl wzal pro nepoloZenie těch pe-
něz, úplně nezaplatili, ležte aneb neležte, kdyžby po napomanutí minulo čtrnácte
dní, a my jistec i rukoymé téch dwé sté hriwen grošuow nepoložili ani dali panu
Petrowi, tehda dáwámy jemu panu Petrowi plnü moc tiemto listem, ty penieze
dwé sté hriwen wzieti a dobyti mezi židy aneb křesťany na naši wšech společní
škodu. A pro lepšie swédomie i pro dobrů pamět swé pečeti přiwěsili jsme k to-
muto listu s naším dobrým wédomim. Jenz dán w Weseli, w ütery po boZiem
těle, léta od božieho narozenie étrnacte set let a étwrtého léta. (Pét peóetj wi-
sutých neporušených).
8.
Albrechta ze Šternberka a z Lukowa list wěnnj pro panj Sofii z Kunstatu, manželku geho.
Na Lukowë, 30 Aug. 1404.
Já Albrecht ze Šternberka, odjinad z Lukowa, syn páně Ješkuow , wyzná-
wäm tiemto listem ptedewsemi ktoZ jej uzří neboli čtúc uslyšie: jakož urozený
pan Herhart z Kuninamésta oddal mi swü dceru pannu Žofku ku prawému mal-
Zenstwi, a po ni wènowal mi čtyriesta kop gr. Pražského rázu čísla obwyklého,
také já Albrecht swrchupsaný odwčnowal sem i odwénowati mám šest set kop gr.
Pr. rázu, čísla obwyklého, panie Zofce dřéweřečenej, malžence mej welmi milej,
a k wěrným rukám urozenému panu Erhartowi z Kuninamésta, Erhartowi a Jiří-
kowi z Kuninaměsta, synóm páně Erhartowým, i těm, ktožby ten list měli s jich
