A. IL. Psanj pana Wiléma z Pernstcina r. 1520. 95
Což se pak této berně dotýče, kterau jsme dali, jak jest se s ní zacho-
wáno, takli jak jest zapsáno, čili jina6? Neb jistó mi raé wériti, než bych chtěl
w takowém způsobu býti, abychme slepě o naše statky méli priprawowáni byti, lép
jest podstaupiti wymyslenau wálku, která by mohla neyukrutnejsi wymyslena byti,
než dále w takowých wěcech býti, jakož se dějí při düchodech králowskych i při
präwich zemských chudým wdowám, chudým sirotkům. Wsak jest to netrpeliwä
wic. Ex Pardubic, sabbato ante pascha. (Nr. 25.)
Cedule do toho listu.
Můj milý pane bratře! S tím pánem Strakonickým žádného konce nemám,
tak sem srozuměl z psaní wašeho, kteréž Janowi synu píšete: ježto jest mi na
tom weliká škoda, neb sobě rok opět zmrhám.
Pak můj milý pane bratře! můžteli co kruntowně zjednali, zjednejte: pakli
nemůžete, ať já to s mysli spustím, a mně napište; neb já již ztěžka mohu bez
škody býti. Neb sem já již néco prikupowal a znamenitě, ježto mi to k žádnému
prospěchu nebude. Než bych já se jemu z toho welmi modlil, bych měl ještě tři
ikody miti, jàt nebudu. Jakož pak tomu ptâtelstwi porozumějte: dáwám mu za
1 kopu gr. důchodů XXV kop gr. a na lidech; ježto mi to prwé byl jinák pustil,
a téměř se mnau i smluwil. Ale že mu pan purkrabě to radil, ato mi sám píše,
abych toho bez lidi necinil, że mi k tomu radí: on lidského zlého hledá, a newi
sam jak s ním pán bůh učiní; a nebudeli büh ráéiti, nenajde nic.
Než nejlépe by bylo, abyste wy s ním tak smluwili, abych já mu za to
penize dal, a on by sobě ten plat sám kaupil, ač můžete. A již bych já mu po-
lowici peněz chtěl dáti hned, a druhau také, jakž smluwite, již bych já mu peníze
zjednal. A pakli jak jináč smluwite, jedné mi oznamte, já tak jiZ uéinim. Než
X kop platu na lidech w Morawś jiż sem ji jemu kaupil, a téch ji mu postaupim,
když bude konec o to. Pak jesté wy mate o XV kop jednati s nim; to jiZ aby
w Čechách byly. Pak nejradsi bych jà penize dal, aby on sobé sám kupowal.
Cedule druhá do toho listu,
Rač wěděti, můj milý pane bratře! jiZ sem byl tento list wám napsal, do-
šlo mne, žeby mělo mluweno to o mně býti, že sem já to zjednal, že pan Tunkl
w to mincmeistrstwi pustén neni. Prawim wäm na swau wiru, ani jednal, ani na
to myslil, nez toho sem pti tom nechal, jakauz sem wàm odpowéd dal.
Nez co mnë Hornici psali, prawil sem wam na Krumlowë; i co sem jim
zase za odpowëd dal, to sem wám také kázal oznámiti na Krumlowé. Pak ted
