A. VI. Králowé Gij a Matíá$ w Moraw? r. 1410. 487
pak že opět k tomu neráéilbyite swoliti, a Ze byste wzdy takowü wálku predse
chtěli wésti, a ta již dlauhý čas stojí a pán buoh wie kdy jí konec bude, a ta
wálka děje sie skrze WM' a děje sie bezprawie, mordowé, pálenie a násilé panen
a paní, a lidé newinní hladem mříeti musie, a co k tomu jiného zlého: ale aby
tiem spieše tak mnoho zlého minulo, chce JM'Král. WM, lítost swych wernych
maje, bojem podstůpiti; a chce WM" čekati čtyři dni pořád zběhlé na miestě po-
stranném od swolenie, a WM" nebrániti ty čtyři dni waïim na JM táhnüti, a
WM' také aby neráčil w těch čtyřech dnech bájiti JM* poddanym k JM" jeti, jiti
a táhnůti, a tu aby WM' od swych neutiekal, a JM' také neráéi utiekati; a ta-
kowy boj když WM' spolu mieti budete neutiekajic, také tiem bude sie moci
upokojenie státi, a záhuby přestanů; a JM' žádá, aby pan buoh raeil sprawedliwému
pomoci. A přitom JM* žádá od WM" spěšné odpowědi, tak aby м těch čtyřech
dnech jedno z toho trého bylo konáno, a odpowěď aby na to byla dána konečně
we čtyřech dnech pořád zběhlých od datum listu tohoto. Dán na poli u Kromě-
Mże, w nedeli na den swaté Marie Magdalény léta božieho tisicieho ótyristého
sedmdesatého.
Wilém mladsi z Rizmberka a na Rabi, naj-
wyšší komorník král. Českého.
Herman z Wartenberka a na Zwierelicich.
Jesek z Bozkowic Swojanowsky.
Beneš z Weitmile, purkrabě Karlšteynský.
2.
Král Matiáš pánům Českým, raddám krále Giřjho.
Na poli u Brna, 24 Jul. 1410.
Matias boží milostí Uherský, Český oc. král, markrabě Morawský, wówoda
Slezský oc.
Urozeni a stateóni! W listu swém nám dnes od wás dodaném mnoho a
Siroce wypisujete, napied o gleitu od nás k wašeho pána žádosti wám daném;
potom tři kusy kladete: jeden o míru celém mezi námi: a pánem waším; w dru-
hém jménem pána swého nás k bitwě osobnie pobiezite; w třetiem od téhož pána
zwykle bitwu polem hrdě po swé wuoli píšete. Wsemu tomu sme srozumeli, a
takto odpisujeme: gleit sme a ubezpečenstwie k žádosti pána wašeho, jakož sie
nahoře píše , wám byli dali, a taky, na jakyżt su k nam jindy a časy jiné lidé
takowi jakož ste wy, jezdiewali; a by co jiného bylo na nás žádáno slušného,
bylibychom se w tom slušně jměli. I w tomto gleitu našem by která wada byla,
jehož my jie newieme, a na nás to wzneseno, bylibychom se w tom (měli) wedle sluš-
nosti, aby wždy bylo seznáno, že to námi nejde, coż se od wás dole wypisuje,
4. C. 1.
