360 A. V. Dopisy Táborské od r. 1441.
Službu naši napřed, urozený pane milý, wzkazujeme. Jestliže pan z Rosen-
berka bude se před TM“ na nás oswědčowati a pomoci proti nám žádati, při-
pisuje nám, Zebychom Srlina pisate jeho proti miru a umluwäm jali: aby tak lehce
neráéil wériti, neb sme bohdá proti míru nic z běhu neučinili. Poněwadž Реза
písař, jsa w swé zradě poznán a do wězenie wsazen, beze wšie núze wyznal,
kterak radu najpilnejsi k Srlinowi písaři, jenž od Rosenberského ku Pešowi písaři
byl posielán, pronášel jest; a k tomu úklady a zrady ku pomoci panu z Rosen-
berka o naše hrdla a město spolu sů jednali. Jakož o témž sám Srlín dosti ši-
roce bezewšeho tištěnie násilného swú rukú sepsal jest, wyznawaje kterak w mi-
tiech i w přímiřích křesťanských ta wšecka léta zrady o nás ukládal jest. Pak
což potom dále wyzná, ježto toho nynie kryje, což na něm porozumiewáme, buoh-
dá časem swým chceme to wše wšie zemi oznámiti, kteraké zrady a lsti od toho
pána a jeho pomocníków o naše hrdla sú ukládány pod mirem a přímiřím kře-
sťanským; ježto kdyby to w odpowèdné wálce jednal, před bohem chtělibychom
jemu to odpustiti. Protož TM" toho tůžíme, ufajíce že nám k tomu poraditi ráčíš,
kterak se máme ktakowému jmieti. A na to odpowédi listem twym žádáme. Dat.
fer. III. ipso Crucis. -
Purkmistr a radda mësta Hradisté Täbor.
3.
Táborštj pánům na sgezdu w Gindfichowé Hradci sebranym omlauwagj se proti
p. Oldiichowi z Rosenberka.
Na Táboře, 9 Mai. 1441.
Urozenému pánu, panu Menhartowi z Hradce, najw. purkrabi hradu Praž-
ského, i jiným pánóm, rytieřóm, panošem a městóm na tomto sjezdu w Jindřichowě
Hradci, pánóm a prátelóm milym.
Sluzbu naài wám urozeni, slowutni, statećni, mudfi a opatrni pani a ptie-
telć mili napřed wzkazujeme. Jakożt se na nis oswódóuje pin z Rosenberka:
móżete tomu po nasich prwnich listech dobře rozuměti, Zet se nepráwé na nás
oswédéuje. Myt se proti němu řádně a práwě WM" i jiným dobrym lidem
w této zemi i do jiných zemí oswědčujeme žalobně, kterak jest o nás diwne
úklady a zrady jměl, rozličnými obyčeji, zradami, pálením, tráwením sc. w časiech
wálečných, w příměřných, w míru i w umluwách křesťanských, až do této chwile,
ježto Srlin nám to wyznáwá. A neráčíteli nim w tom wěřiti, prosíme, račte z to-
hoto swého sjezdu k tomuto pátku do poledne k nám na Tábor komuž wěříte
wyslati: a tuť uslyší od Srlina o tom, což píšeme w tomto listu i o jiném. I wě-
říme WM , že k tomu času a dni swého k nám wyšlete a meškati nebudete. Dále
