124
„Kristus pravil: „Vezměte a píte z toho všichni l, — a oni
(t. „kněží. biskupi, kardinali“ atd.): „Nemá to býti !“ (90"; pod. 179 ).
„Pán dí: Kdož jí mé tělo a pí mau krev, ve mně přebývá a
já v něm a má život věčný. A oni pak: „Kdožkoli pijí krev Boží
z kalicha, budau v horaucim pekle!* Vždy odporně proti Ježíšovi
drahému ...“ (179%, pod. 246% 4092). „Najlepší mistr Ježíš
řekl: „Kdož jí mé tělo a pí mau krev, má život věčný.. .“ A oni
tak praví: ,Dostit jest na tom, kdyZ pod jedni zpuosobü prijfímáme*...
Není uéedlnfk nad mistra! Není-lit to všetečnost veliká, chtíti po-
lepšovati a popravovati po tom drahém nejlepším mistru? Když bylo
v Bazilei, v concilium mezi jinými řečmi také jim řečeno to.
Vy snad nevíte, ale myť víme, kdo jsme tam byli. Tehdy jsau ne-
věděli, co k tomu odpověděti, až potom tak řekli: „Byť toho byla
církev nepřijala a nepotvrdila, pravé by to nebylo“ Milý Bože! Koliká
jest to jich slepota! Chtí oni zákona a čtení svatého potvrzovati,
ano jich čtení svaté a zákon Boží má potvrditi, I velmi jest je to
slovo hnětlo: Neníť učedlník nad mistra!“ (254%). Kristus od-
kázal přijímání pod obojí „církvi své za věno“.
(237—238*). Zkrátka: „Tomu věřiti máš, coť jest tvůj milý
Buoh mluvil, více než všemu světu!“ (359°).
2. Dovolává se sv. apoštolův: „A že apoštolé jsau rozdá-
vali obecnému lidu tělo Boží a krev jeho drahů pod
obojí zpuosobůú, a tak k tomu vedli, učili i napominali, protoż
máme i my jich víry a naučení následovati. Nebo to malomocenství
nynějšího času běží o přijímání pod obojí zpuosobůú.“ (62°), Pouka-
zuje na slova sv. Pavla: „Svatý Pavel dí: „My mnozí jedno tělo
jsme v Kristu . . ., jenž z jednoho chleba jíme a z kalicha jednoho
píme. A oni pak: ,A, a, kdož přijímají z kalicha, jsau oddělenci a od-
Ťezanci a vypadli z církve svaté!' Komu sluší více věřiti, Pánu Ježí-
šovi a svatému Pavlu, čili jim?“ (179%).
3. Dovolává se „prvních svatých“, „ale nynější sokovéa
úhlavní nepřátelé kalicha Kristovanechtímítiútočiště
k prvním svatým, ale zamítají je a více sami sobě daufají. Žá-
dajmež na milém Bohu, aby nás žádný protivník té drahé krve Krista
Ježíše od pravé víry nesvedl!“ (625).
4. Dovolává se učených „doktorů svatých“ a praví: „Však ti
protivníci té drahé krve, mají-liť jediného doktorasva-
tého proti tomu, nechť okáží! Ale vězte zajisté před milým
Bohem, žeť žádného nemají! A myť jich máme na sto a pisem hro-
mada!“ (164%). ,... Toto véz a neníť má řeč, ale doktorůvsvatých,
