EN | ES |

Facsimile view

354


< Page >

96

z kázání a z těch věcí, které se jim praví k jich spasení, klásky a kunštíky mají. (1219).

To všecko jest proto, že jsou vůbec nezpůsobilí k do- brému:

Tak právě v tomto lidu žádná moc Božská nemuož prospívati pro jich nezpůsobilost k dobrému, žádný nic nemuož přijíti, aní místa dáti pravdám a přikázáním Božím, neb, jakž se jim líbí, tak aby bylo. Kněží, kažte jim k vuoli, jakZ jest jim libo! Pak-li jich drneš, zvíš hody! Již právě drahý Ježíš stojí před tímto lidem jako někdy před Pilátem svázaný, žádné moci nemaje. Již oni brž za to mají, že tak býti, aby se teď k vánocem a k velice noci měli vážně, nábožně, a k jiným hoduom, ale potom aby se zase v svobodu hříchuov vydali, ano jest to posméch pravy. Lhalit sau pry tobé ne- přátelé tvoji, milý Bože! Ah, co jest téch Ihéfuov, nastojte, a komu se toho zželí, kdo jest nad tím popláče, kto jest poželeje věrné práce daremné ukřižovaného Ježíše, že na nich bude zmařena ? (187).

Nezpůsobilost lidu k dobrému jeví se také v tom, že mnozí hledají spasení své všude jinde, jen ne v Kristu: ono v pautech, v odpustcích, v líbadlách, v zaprošení mší třidceti a pla- cení od nich . (117%. Lid hledá spasení ono v kbele, ono v pauti, ono v postech sobě vymyšlených, ono onde. (336%); i hledá (t. lid) spasení...ono v pauti, v postech, jakZ sobé zvolí, ono v odpustcích, ono onomu svatému slauží, ono oné svaté, ono Matce Boží, a prý: Jáť drahé Panně Mariji slaužím', a bude zlý, neřádný, neřádná, cizoložnice, cizoložník, opilec, ožralec neřádný, přestupec přikázání Božího. Ježíše z nova křižuje. . . (259%).

Jest třeba, aby se již lidé polepšili: Slušaloť by ве nám polepšiti a v jednotu vstaupiti s Kristem a potom s svými bliž- ními,neb jest toho veliké potřebí nyní v tyto časy, (220), sice s těmito běhy našimi, kteréž my vedeme, s těžka spaseni bu- deme, leč změníme a polepšíme a kdti se budeme*. (409%). I napo- mínání R. lid, aby pomyslil, že bude kdysi státi před soudnou stolicí boží. (364", 433%).

II. Úvahy avláštní. A) Vychování. Všeobecné úvahy Rokycanovy o českém lidu vyznívají v ten

smysl, že hřích vládne všude, ve všech stavech, ale nikde že nejeví se snaha o polepšení.



Text viewManuscript line view