78
Při takových úvahách R. přichází k poznání, že lid nedbaje
Boha, z Boha není: „Není tento lid z Boha!* (144°); „proto vy
neslyšíte (slova Božího), Ze z Boha nejste!^ (174^). Lid není tedy z Boha,
ale z dábla: ,PoznamenajZ tohoto lidu, jest-li z Boha čili z dábla?
Slýcháte-li co toho slova Božího, hádaj? , .. kéž se vás chytí, kéž
plnite!? Proč? —- neb z Boha nejste!..." (142).
Když tedy nevládne lidu Bůh, kdo jest jeho nejvyšším pánem,
jeho vůdcem, vládcem všeho světa v době mravní nákazou tak stí-
žené? — Antikristl Tento potlačil svaté pravdy Kristovy
a opanoval hříšný lid: „To jest na oko viděti, že se řídko člověk
nahodi, aby vedle Ježíše živ byl v svém stavu a v svém řádu, vše
vedle jiného. Vedle koho? Vedle Antikrista!.., A co jest těch Anti-
kristuov! Nebo řekl jest svatý Pavel, že mnozí jsau Antikristové.“
(20°). „A tak že jest již čas Antikristuov, protož jsau lidé malo-
mocni a člověk hříchu panuje jim...* (59%), „Tento lid již jest tak
ddbel zmézdil a jeho služebník Antikrist, že lidé leckdes jinde hledají
spasení svého než-li u Ježíše... Onen hledá v túlačkách, onen
u vodpusteich, onen k onomuno svatému . . .* (3562). „A toi hned bylo
od prvopočátku, že i hned dábel a Antikrist, služebník jeho, a jich
pomocníci a údové hleděli to udusiti, utlačiti (t. j. slovo Boží), i po-
dnes ještě.“ (359b), 22)
Vláda Antikristova jeví se ve svobodě hříchův, jimiž lid
Krista znovu křižuje: „A tento lid nechaje Ježíše křižuje ho z novu
nejsa poddán jeho přikázáním ...“ (25%)
Hříchů přibývá, lid je horší a horší: ,Mnedle, co ste
letos lepší než luoni? Ba strach, že horší! Buoh ví, co jest hříchuov
pfibylo!^ (1062); ano „tento lid tak jest zkažen, že nezná
svého zavedení“ (298b), neboť se nevaruje příčin zlého (425).
Zvláště R. horlí proti zjevným, smrtelným hříchům, které se ne-
smírně rozmohly ve všech stavech za jeho doby, ačkoliv se Čechové ve
čtvrtém artikulu pražském usnesli, aby všichni hříchové
smrtelní a neřádové zákonu božímu protivní byli ka-
ženi a stavováni. Čechové dokonce kompaktata na to
uzavřeli, ale nevedlo to kcíli, neboť lid nestydí se za
2) Sry. Č. Č. M. 18865 (Goll: Jednota bratrská v 15. st.). „V Čechách od
mnohých desítiletí se nahromadila literatura, ve které se líčily úpadek a zkáza
církve a zvláště hierarchie: Že Antikrist již přišel, že církev opanoval, že plní se,
co v apokalypsi prorocky se zvěstuje, hlásáno písmem i živým slovem. Obrazů
takových užil též R. ve svých kázáních.“ (Str.46.) Slova Rokycanova o Antikristu
dosvědčuje též 4. psaní bratří Rokycanovi. V. CCM. 1884, str. 45 —46.
