284 Č. 348—350: 19.—27. prosince 1437.
348. V Bratislavě, 19. prosince 1437.
Jan hrabě ze Šaumburka Oldřichovi z Rožmberka: projednal v Prešpurce
s uherskými pány věc vévody Albrechta, který odjede na sv. Tomáše [21. prosince]
do Bělehradu Stol, kde bude o Novém roce korunován. — Geben zu Prespurg
am phinztag in der quattembr im XXXVII jar etc.
TFebori, Schwarzenb. archiv: Hist. 400, or. pap. ném. s krytou pečeti.
AC. XXI, 291 6. 28. — Srv. W. Wostry, Kónig Albrecht II. (Prager Studien aus dem Gebiete
der Geschichtswissenschaft XII) I. 38 a. d.
349. V Praze, 27. prosince 1437.
Olařich z Rožmberka, Menhart z Hradce, nejv. purkrabí pražský, Aleš ze
Šternberka, Petr z Michalovic, Hanuš z Kolovrat, Jan Smiřický, Jan z Kunvaldu,
podkomoří, purkmistr a rada Starého a Nového Měst Pražských oznamují Janovi,
markrabí braniborskému a purkrabí norimberskému, volbu Albrechta Rakouského
králem českým.
W. Wostry, Kónig Albrecht II. (Prager Studien aus dem Gebiete der Geschichtswissenschaft
XII) 1I, 157 č. VI. — Stejný list, adresovaný vévodovi saskému Fridrichovi, otiskl W. Flegler,
Anzeiger fůr Kunde der deutschen Vorzeit XV (1868), 307.
Dovídáme se tu jména hejtmanů, ustanovených k správě zemské císařem Zikmundem před
jeho odjezdem z Prahy (11. listop. 1437), a pak i volebním sněmem pražským 27. prosince t. r.
Viz Urbánek, České dějiny III. 1, 258 a d. a 267. 31. prosince pak byli zvoleni poslové k Albrechtovi
Rakouskému, kteří s ním měli jednati o přijetí volební kapitulace; mezi nimi se strany rakouské
byl opét Oldrich z Rozmberka. Viz Urbdnek, tamze str. 270.
350. [1437].
Jan Smil z Křemže žaluje veřejně na Oldřicha z Rožmberka.
Treboń, Schwarzenb. archiv: Hist. 2417, or. pap.
Otiskl Wagner v článku Jan Smil z Křemže, ČČM. 1888, 179. — Nedatovany list polożen
k r. 1437, poněvadž toho roku vypuklo opět nepřátelství mezi Oldřichem a Smilem (srv. výše
č. 325 aż 327, 329, 332, 341), uklidněné před tím posledním příměřím z r. 1434; o poměru Oláři-
chově k Smilovi v další době viz Wagner, tamže 181 a d.
Já Jan Smil z Cřemže žaluji pánóm, ryttieřuom, panošiem, měšťanóm i všem
obecním lidem na pana Oldřicha Rosmberského, na toho zlého nečistého pána, žeť
mi jest za pravým křesťanským mírem a příměřie kázal mé tovaryše s tiem Jidášem
Vilémem Lopatú' zmordovati beze všie viny a když moji tovaryši jeli z Němec, na
1) Vilém z Lopaty a z Potenštejna.
