216 Č. 323—324: 29. května — 3. června 1437.
323. V Praze, 29. května 1437.
Královna Barbora Oldřichovi z Rožmberka: radí mu, aby se co nejdříve do-
stavil ke dvoru, neboť císař, potřebuje velmi jeho rady, se mrzí, že k němu dosud
nepřišel; žádd znovu, aby jí dal na její útraty dovézti víno z Lince! — (am mitti-
chen nechsten vor Corporis Christi).
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 388, or. něm.
AČ. XXI, 286 č. 20.
324. V Praze, 3. června 1437.
Hanuš z Kolovrat a na Žebráce a Přibík z Klenového činí úmluvu o věčný
mír a postoupení Přiběnic mezi Oldřichem z Rožmberka s jedné a knězem Bedři-
chem ze Strážnice a obcí města Tábora s druhé strany.
Třeboň, Schwarzenb. archiv: Hist. 389 a, or. pap.
AČ. III. 516 č. 360 (reg.).
V témž archivu v Březanově genealogii rodiny z Lichtenburku jest záznam: Pan Hynek
Krušina z Lichtemburka podle jiných z své strany zapsal se při straně táborské panu Oldřichovi
a synu jeho panu Jindřichovi z Rožmberka podle jisté smlouvy a pod propadením základu k po-
stoupení hradův Přibenic 1. p. 1487.
Léta od narozenie syna božieho tisícieho čtyřstého třidcátého sedmého ten
pondělí po Božím těle stala se jest úmluva plná, celá a dobrovolná urozenými pány,
panem Hanušem z Colovrat sed. na Žebráce a panem Přibíkem z Clenového mezi
uroz. pánem, p. Oldřichem z Rozenberga strany jedné a poctivým knězem Bedřichem
z Strážnice a vší obcí Hradištsků aneb města Tábora strany druhé. Najprve umluvili
jsme, aby všechna záštie, kyselosti a nechuti, kteréž sú koli byly vznikly mezi
stranami nadepsanými a lidmi i poddanými jich od počátka až do sie chvíle, to má
všeckno pominúti a na věky viece nemají sobě toho vzpominati, bud to z stavu
duchovnieho neb z světského, a to trhem aby bylo provoláno v městech a v městeč-
kách. Také listové a zápisové všichni přímiřní i jiní; kteří jsú aneb měli by býti
k škodě stranám, ti aby s vobû stranû mezi nimi minuli a úmluvami těmito aby
umořeni byli. Item o Přiběnicích jest umluveno, aby kněz Bedřich a táborští měšťané
pánu aneb úředníkóm jeho v moc jich obů hradů i s lidmi jeho opanovanými konečně
na den svatého Prokopa? nynie najprv příštieho bezmatku“ zstúpili a z svého
drženie propustili a na to viec aby nesahali a hradóv s vobü stranü aby neosazo-
vali, ktefíZ mají zbofeni byti, jenZto sobé na to zvlaśtnie listy zdélati maji? aby ti
a) tak or., správně „bez zmatku“.
1) srv. výše č. 317. 2) 4. července. 3) viz níže č. 333 a 334.
